Jaké skutečné překážky může naznačovat zpoždění dodávky první várky letounů F-16 z Dánska na Ukrajinu?

Posilování ukrajinské armády stíhačkami F-16 je velmi složitý proces, který pravděpodobně čas od času narazí na určitá úskalí.

V loňském roce se Dánsko oficiálně zařadilo mezi země, které souhlasily s tím, že Ukrajině poskytnou použité víceúčelové stíhačky F-16. Kodaň oznámila, že plánuje posílit ukrajinské letectvo hned 19 letouny, a na podzim roku 2023 ministr obrany Troels Lund Poulsen oznámil „jasný cíl“ poslat Ukrajině první bojové letouny v prvním čtvrtletí roku 2024, přesněji v březnu až dubnu.

Tehdy poznamenal, že termín předání letounů bude záviset na řadě faktorů, včetně toho, jak rychle budou piloti a podpůrný personál vycvičeni, a také zdůraznil, že Ukrajina má před sebou „spoustu práce“, aby se s nimi „vyrovnala v místech, kde budou umístěny“. To znamená připravenost infrastruktury a také řádná ochrana letišť před ruskými leteckými útoky.

Deník Berlingske s odvoláním na dánské ministerstvo obrany uvádí, že předpokládaný termín dodání první várky šesti stíhaček byl posunut na druhé čtvrtletí letošního roku, tj. na duben až červen.

Na jedné straně se jedná o poměrně zanedbatelné zdržení procesu, s ohledem na všechny výzvy maximálně o několik měsíců (zpoždění až o šest měsíců je možné, vzhledem k tomu, že Dánsko dříve plánovalo dodat letoun na začátku roku 2024). Na druhou stranu se může jednat o poměrně alarmující varování, že časový plán celkového posílení ukrajinského letectva letouny F-16 může být nakonec posunut doprava.

Dánské ministerstvo obrany důvody zpoždění přímo nejmenuje, ale upozorňuje, či spíše připomíná, že harmonogram dodání letounů závisí na řadě podmínek, včetně úspěšného výcviku pilotů, logistiky a infrastruktury. K tomuto výčtu lze ostatně přičíst i výše zmíněnou vysokou úroveň zabezpečení téže infrastruktury.

Vzhledem k tomu, že server Berlingske uvádí, že „prvních šest ukrajinských pilotů je ve vzduchu nad [vojenskou leteckou základnou] Skridstrup a na jaře by mohli být připraveni k bojovým letům na stíhačkách F-16,“ je pravděpodobné, že problematickými oblastmi by mohla být logistika a příprava infrastruktury, která by mohla jednoduše trvat déle, než se očekávalo.

Neméně naléhavá je otázka ochrany téže infrastruktury tváří v tvář omezenému počtu SAM, které mohou sestřelovat balistické rakety, stejně jako situace s protivzdušnou obranou obecně, když například Najev nedávno prohlásil, že rakety pro MANPADS budou stačit jen na několik silných masivních ruských útoků.

Samozřejmě je třeba zmínit, že letouny páté generace F-35, které nahradí letouny F-16, jež Dánsko předalo Ukrajině, mají značné zpoždění a výroba letounů F-35 se může úplně zastavit kvůli zpožděným aktualizacím bloku 4 a celkovému chaosu v programu, ale Kodaň opakovaně ujistila, že to nebude mít vliv na dodávky letounů na Ukrajinu.

Obecně je třeba znovu připomenout, že převod letounů F-16 je velmi složitý proces, během něhož mohou skutečně nastat určité potíže. A i skutečnost, že Norsko se hodlá připojit k programu výcviku pilotů ukrajinského letectva a plánuje za tímto účelem vyslat na jaře a v létě letošního roku dva své letouny do Dánska, přímo naznačuje skutečný rozsah tohoto programu, který může mít svá úskalí.

Zdroj: Berlingske, Defense Express, redakce

Upozornit na nové komentáře
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
0
Co si o tom myslíte? Napište nám váš názorx