Litevské M577 pro Ukrajinu: Jaké jsou schopnosti a historie těchto obrněných transportérů?

Velitelský transportér M577, známý také jako velitelské vozidlo M577 nebo obrněné velitelské vozidlo, je variantou obrněného transportéru M113. Je určeno jako mobilní velitelské stanoviště na úrovni praporu.

M577 má obvykle pětičlennou posádku: Velitel, řidič a řídící důstojníci a personál jednotky. Vozidlo váží 12 tun a má operační dojezd 480 km. Vozidlo M577, které využívá řada armád po celém světě, prošlo úpravami pro různé funkce, mimo jiné slouží jako obrněná sanitka, vozidlo rychlé lékařské pomoci a vozidlo pro řízení palby. Modernizované verze M577 jsou navíc schopny obsluhovat německá samohybná děla PzH 2000, která již používají ukrajinské ozbrojené síly.

Vozidlo bylo do výzbroje americké armády zavedeno v roce 1962 a brzy se dočkalo operační služby ve válce ve Vietnamu a při invazi do Iráku v roce 2003. Používá jej mnoho armád po celém světě a byl upraven pro další použití, například jako obrněná sanitka, vozidlo rychlé lékařské pomoci a vozidlo pro řízení palby.

Používají jej také různé policejní složky a orgány činné v trestním řízení jako taktické zásahové vozidlo. Od vozidla M113, z něhož vychází, se M577 snadno odlišuje zvýšenou horní částí korby a pomocnou pohonnou jednotkou (APU) umístěnou na střeše.

Vývoj transportéru M577

První čtyři prototypy byly vyrobeny v únoru 1962 společností United Defense Industries v Detroitském arzenálu americké armády. Byly označeny jako XM577 a jednalo se o přestavby vozidel M113 APC.

Po dokončení v březnu 1962 bylo první vozidlo odesláno do Aberdeen Proving Ground k inženýrským zkouškám, zatímco zbývající tři vozidla byla odeslána k vyhodnocovacím zkouškám do Armor, Infantry a Artillery Boards.

Výsledky všech testů byly vesměs pozitivní a vozidlo bylo okamžitě zařazeno do výroby. První várka 270 vozidel byla přijata do služby v americké armádě mezi prosincem 1962 a březnem 1963.

V březnu 1963 bylo vozidlo XM577 v rámci přejímky standardu A přeznačeno na M577, což znamenalo oficiální status vozidla pro běžnou výrobu. V listopadu 1963 byla zahájena výroba druhé série 674 vozidel, z nichž všechna vstoupila do služby v polovině roku 1964.

Zdroj: Wikipedia, KAM, Defense Express, redakce