Obávané systémy TOS-1A: Takto se je Rusové snaží chránit

Systémy TOS-1A, které Rusové používají k odpařování lidí zaživa, jsou pro Ukrajince jedním z klíčových cílů. Rusové na ně v rámci obrany proti dronům kamikadze začali montovat rušící systémy. Představujeme účinnost tohoto řešení.

Rusové již přišli o mnoho systémů TOS-1A v důsledku improvizovaných útoků kamikadze dronů. Stojí za zmínku, že zde není zapotřebí velké užitečné zatížení, protože poškození pouze jedné nebo několika raket nesených v trubkových odpalovacích zařízeních vyvolá řetězovou reakci končící obrovskou a velkolepou explozí.

Rusové, aby snížili riziko zničení improvizovanými kamikadze drony, začali kromě klecí na odpalovacím zařízení instalovat i rušící systémy, které kolem TOS vytvářejí jakousi několik desítek metrů dlouhou „bublinu“, uvnitř které improvizované drony přestanou působit.

Samozřejmě, že toto řešení není vždy účinné, protože například vojenské bezpilotní letouny jako Warmate mají řešení, jak zasáhnout cíl v takových podmínkách, ale jsou méně efektivní. Objevily se také případy, kdy komerční drony upravily své frekvence mimo provozní rozsah některých rušiček.

A russian TOS-1A with cages and RP-З77UVM1L jammer system. pic.twitter.com/gWK6DBmLK0

— 𝔗𝔥𝔢 𝔇𝔢𝔞𝔡 𝔇𝔦𝔰𝔱𝔯𝔦𝔠𝔱 🇬🇪🇺🇦🇺🇲🇬🇷 (@TheDeadDistrict) January 14, 2024

Systémy TOS-1A vypařují lidi zaživa

TOS-1A jsou výkonné systémy zavedené do výzbroje ruské armády ještě během sovětské intervence v Afghánistánu, které mají schopnost zničit vše živé. Jejich konstrukce je poměrně jednoduchá, ale účinná – na podvozku tanku T-72 je umístěno odpalovací zařízení pro 24 neřízených raket ráže 220 mm. Každá z těchto raket obsahuje 45kg termobarickou výbušnou nálož, což představuje sílu těchto zbraní.

Termobarická nálož se od běžných výbušných náloží liší tím, že ve své struktuře neobsahuje kyslík. Místo toho je kyslík odebírán ze vzduchu, což umožňuje, aby při stejné hmotnosti obsahovala mnohem více účinné látky. Z tohoto důvodu je termobarická nálož těsně před výbuchem rozptýlena ve vzduchu ve formě aerosolu a je jen otázkou času, kdy hlavní rozbuška iniciuje výbušnou směs.

V důsledku výbuchu může teplota v nulové zóně dosáhnout až 3 000 stupňů Celsia a veškerý kyslík v okolí se spotřebuje a vytvoří se vakuum, proto se tyto nálože někdy označují také jako vakuové bomby. K tomu se přidává rázová vlna, která se v důsledku vzniklého vakua po chvíli vrací a způsobuje nárůst tlaku až o několik set kilogramů na centimetr čtvereční.

Ty způsobují roztržení měkkých tkání, což vede k trýznivé smrti lidí, kteří měli to „štěstí“, že přežili další účinky výbuchu. Rázová vlna je navíc tak silná, že může poškodit i opláštění letadel.

V uzavřených prostorách, jako jsou budovy nebo opevnění, se navíc efekt vlnění ještě zesiluje, protože rázová vlna se dostává do rezonance. To znamená, že rázová vlna generovaná termobarickými náložemi je například v bunkrech a budovách mnohem smrtelnější než v otevřených prostorách.

Stojí však za zmínku, že ruská TOS-1A má navzdory svým silným ničivým schopnostem jednu zásadní nevýhodu. Tou je jeho velmi krátký dolet 6 km, který jej vystavuje útoku mnoha ničivých prostředků. Navíc ani přesnost střelby není nejlepší, neboť nabíjené střely jsou neřízené konstrukce.

Zdroj: Army Recognition, WP Tech, redakce