Uložit článek na později

Válka na Ukrajině je plná překvapivých situací, které byly donedávna pouhou teorií. Jednou z nich je hon odstřelovačů na bojová vozidla pěchoty a tanky. Jak je to možné?

Odstřelovači neboli ostrostřelci jsou jedním z největších obav vojáků na Ukrajině, protože vytvářejí neustálou atmosféru nebezpečí a výrazně snižují morálku nepřátelských jednotek. Ti však nejenže loví nepřátelské vojáky, například v ruinách Bachmutu, ale jsou dokonce využíváni k útokům na obrněné cíle.

Na záběrech níže je vidět, jak odstřelovači z ukrajinské 3. útočné brigády ostřelují ruský transportér BMP-2 s ostřelovači velké ráže. Ti mají v otevřeném terénu teoreticky poskytovat ochranu pěchotě, kterou převážejí, mimo jiné proti ostřelovačům.

Ty však s použitím výkonných velkorážových pušek 12,7×99 mm NATO nebo podobné ráže a protitankové munice mohou stále představovat smrtelnou hrozbu. Za optimistických podmínek jsou navíc takoví střelci schopni tank dokonce zneškodnit.

Obvykle při zjištění cílů tohoto typu odstřelovačský tým jednoduše předá souřadnice cíle výše velení a požádá o letecký útok nebo dělostřeleckou palbu. Pouhý centrální zásah střelou ráže 155 mm „vyřadí z boje“ jakýkoli tank, zatímco specializovaná protitanková munice Bonus zaručuje jeho úplné zničení.

Odstřelovač vs. tank

Ani s protitankovou municí samozřejmě není možné prorazit pancíř tanku. Střelec však může způsobit oslepení stroje, což vyvolá panický útěk posádky. Stojí za zmínku, že posádka tanku má velmi omezený výhled a například vyřazení zaměřovače střelce nebo velitele účinně vyřazuje tank z boje.

Všechna moderní obrněná vozidla a tanky se ve velké míře spoléhají na velmi pokročilé optoelektronické moduly obsahující mimo jiné termovizní kamery. Ty jsou umístěny zvenčí v krytech určených k ochraně před ručními zbraněmi nebo dělostřeleckými střepinami. Při pohybu v bezpečné zóně jsou obvykle zakryty ocelovou clonou a po dobu bitvy nezakryty.

Pro ruské stroje máme v závislosti na době výroby několik řešení. U tanků T-72B3 vyráběných do roku 2022 se závěs o tloušťce asi 10 mm otevíral a zavíral zevnitř vozidla díky elektrickým pohonům připevněným ke dveřím. Po uvalení sankcí na Rusko se Putinovi vojáci vrátili k závěsům upevněným šrouby, které musel zvenčí odšroubovat jeden z členů posádky. Současné modely však mají jednoduchý systém založený na páce a lanku ovládaném zevnitř.

Za zmínku stojí, že i odkrytá optoelektronika je ukryta za silnou vrstvou pancéřového skla, které je schopné odolat střepinám nebo střelám ráže 5,56×45 mm. To však nestačí ani při střetu s obyčejnou olověnou střelou ráže 12,7 mm, která způsobí takové škody, že střelec prakticky nic neuvidí.

Velkorážní puška ráže 12,7×99 mm vs. tankový zaměřovač

Naproti tomu s protitankovou municí může odstřelovač eliminovat optoelektroniku ukrytou za krytem. Je pravda, že je zde nutná vysoká míra přesnosti, ale s výběrovými puškami a vysoce výkonným střelivem lze dosáhnout přesnosti 1 MOA nebo lepší. To znamená, že na vzdálenost například 300 metrů by se všechny výstřely měly vejít do kruhu o průměru 87 mm.

Takto správně vybavený odstřelovač pravděpodobně vážně poškodí tank, který pak bude vyžadovat týdny nebo měsíce oprav. Je také schopen takové vozidlo vyřadit z boje, pokud se ho posádka rozhodne opustit. Stojí za zmínku, že v případě Rusů jsme již byli svědky mnoha případů, kdy posádky tanky opustily.

Odstřelovač proti obrněným cílům: výkonné pušky a munice

K likvidaci obrněných vozidel potřebujete něco většího než typické pušky NATO ráže 7,62×51 mm nebo pušky R ráže 7,62×54 mm nabité i protitankovou municí (ta poskytuje průbojnost asi 20 mm na vzdálenost asi 200 metrů). Proto existují tzv. protipancéřové pušky ráže 12,7×99 mm NATO, 12,7×108 mm nebo 14,5×114 mm, které umožňují průraz pancíře obrněných vozidel na vzdálenost několika set metrů.

Nejznámějšími puškami této rodiny jsou americká Barrett M82 a novější M107, které umožňují boj s měkkými cíli v podobě vojáků na vzdálenost i více než 2 km, nebo s tvrdými cíli, jako je nevybuchlá munice a obrněná vozidla na kratší vzdálenosti. Ty mají 12-14 kg nenabité hmotnosti a jsou bez optiky, takže k operační hmotnosti je třeba připočítat několik kilogramů.

V takových případech je samozřejmě zapotřebí speciální střelivo, protože obyčejná olověná střela s měděným pláštěm o hmotnosti 42,5 g a rychlostí kolem 900 m/s nestačí. Pro tento účel byly vyvinuty speciální varianty obsahující wolframový penetrátor, který výrazně zlepšuje průbojnost. Tomu často napomáhá zápalná látka nebo dokonce výbušnina jako u střely MM140.

Různé náboje ráže 12,7×99 mm při střetu s ocelovým plátem AR500 o tloušťce 25,4 mm

Tím však možnosti nekončí, protože náboje obsahující střely se zdokonaleným wolframovým penetrátorem, označované MM173, nabízejí ještě lepší výkon. Například norská společnost Nammo uvádí, že tyto střely mají schopnost prorazit 22mm pancéřovou ocel na vzdálenost až 700 metrů.

Na kratší vzdálenosti, kdy se střela pohybuje vyšší rychlostí, bude tato hodnota ještě vyšší. Je to dáno fyzikálními principy, podle nichž odpor vzduchu zpomaluje vystřelený projektil s rostoucí vzdáleností. V důsledku toho je dobrý střelec vybavený správnou puškou a municí schopen vyřadit z boje vozidlo na vzdálenost až několika set metrů.

Zdroj: Wikipedia, WP Tech, redakce

Upozornit na nové komentáře
Upozornit na
guest
5 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Nejhlasovanější
Inline zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
Jirka

Já tedy vidím pick-up, ne BMP-2 (BVP-2)

Ymro

Pickup s delom na streche. Dobre Ty!

Pavel

Co to je za hru?

Laďa

Co to meleš?

Jirka

Tomu se říká život.

5
0
Co si o tom myslíte? Napište nám váš názorx