Military

Potvrzení starobylého jezera na Marsu zvyšuje nadšení ze vzorků z roveru Perseverance

Uložit článek na později

Pokud na Marsu někdy existoval život, ověření jezerních sedimentů na dně kráteru Jezero roverem Perseverance posiluje naději, že by se v kráteru mohly nacházet jeho stopy.

V novém výzkumu publikovaném v časopise Science Advances tým vedený UCLA a Univerzitou v Oslu ukazuje, že v určitém okamžiku se kráter naplnil vodou a na jeho dně se usazovaly vrstvy sedimentů. Jezero se následně zmenšilo a sedimenty, které přinesla řeka, jež ho napájela, vytvořily obrovskou deltu. Jak se jezero časem rozplývalo, sedimenty v kráteru byly erodovány a vytvořily geologické prvky, které jsou dnes viditelné na povrchu.

Období usazování a eroze probíhala v průběhu mnoha změn prostředí, což potvrzuje, že závěry o geologické historii kráteru Jezero založené na snímcích Marsu získaných z vesmíru jsou správné.

Rover, který je velký jako osobní automobil a nese sedm vědeckých přístrojů, zkoumá kráter, studuje jeho geologii a atmosféru a sbírá vzorky od roku 2021. Vzorky půdy a hornin z roveru Perseverance přiveze budoucí expedice zpět na Zemi a bude je zkoumat z hlediska důkazů o minulém životě.

Mezi květnem a prosincem 2022 vyjela sonda Perseverance ze dna kráteru na deltu, rozsáhlou plochu 3 miliardy let starých sedimentů, která z oběžné dráhy připomíná říční delty na Zemi.

Když rover vjel na deltu, přístroj RIMFAX (Radar Imager for Mars‘ Subsurface Experiment) roveru Perseverance vysílal radarové vlny směrem dolů v deseticentimetrových intervalech a měřil impulsy odražené z hloubky asi 20 metrů pod povrchem. Pomocí radaru mohou vědci nahlédnout až na dno sedimentů a odhalit tak horní povrch pohřbeného dna kráteru.

Roky výzkumu pomocí pozemního radaru a testování přístroje RIMFAX na Zemi naučily vědce, jak z radarových odrazů vyčíst strukturu a složení podpovrchových vrstev. Výsledný podpovrchový snímek ukazuje horninové vrstvy.

Snímky RIMFAX odhalily dvě odlišná období ukládání sedimentů mezi dvěma obdobími eroze. UCLA a Univerzita v Oslu uvádějí, že dno kráteru pod deltou není rovnoměrně ploché, což naznačuje, že před usazováním jezerních sedimentů proběhlo období eroze. Radarové snímky ukazují, že sedimenty jsou pravidelné a vodorovné – stejně jako sedimenty usazené v jezerech na Zemi. Existence jezerních sedimentů byla předpokládána již v předchozích studiích, tento výzkum ji však potvrdil.

Druhé období usazování nastalo, když kolísání hladiny jezera umožnilo řece vytvořit širokou deltu, která kdysi sahala daleko do jezera, ale nyní erodovala zpět blíže k ústí řeky.

Zdroj: University of California, Lab Manager, redakce

Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.

 

Přihlásit přes Seznam

 

Přihlásit se přes náš web

 

Ještě nemáte účet? Staňte se členem.

Upozornit na nové komentáře
Upozornit na
0 Komentáře
Inline zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
0
Co si o tom myslíte? Napište nám váš názorx