Uložit článek na později

Namísto různých improvizovaných zbraní potřebuje Ukrajina západní stíhačky, například F-16, aby mohla bojovat proti případným vzdušným hrozbám ze strany nepřítele.

Pokud jde o hrozbu ruských bezpilotních letounů kamikadze Shahed-131/136, objevují se různé návrhy, z nichž jedním je použití cvičných a bojových letounů L-39 Albatros. Jak uvádí server Defense Express, tyto letouny, a to i v základní verzi L-39C, mohou být vybaveny dvěma bloky neřízených raket C-5, a mohou tak být použity ke střelbě na bezpilotní letouny.

Znalci možná dokonce připomenou, že přední kokpit letounu L-39C je vybaven leteckým zaměřovačem ASP-ZNMU-39 určeným k simulaci střelby na vzdušné cíle (nebo k použití při útocích na pozemní cíle). A zdá se, že je to tady dokonalý „létající Shahed-zabiják“ pro letecké bitvy ve stylu korejské války. Jsou tu však jisté nuance.

Letoun L-39C Albatros není konstrukčně uzpůsoben pro útoky na malé a nízkorychlostní vzdušné cíle. Zejména existují pochybnosti, že stejný letoun ASP-ZNMU-39 pravděpodobně nezajistí potřebnou přesnost pro zasažení letounu Shahed-131/136 jednou nebo více neřízenými střelami S-5. Je také známo, že íránské bezpilotní letouny kamikadze mohou během letu měnit směr. A to vyvolává otázku, zda má letoun L-39C potřebnou manévrovací schopnost k lovu takového vzdušného cíle.

A konečně, hovořili jsme zde o „teoretických“ aspektech. Existuje však i praktický, který je následující – i s ohledem na bohaté bojové zkušenosti L-39 existuje doslova „jeden a půl případu“, kdy byl takový letoun použit k útoku na vzdušné cíle, a ve všech případech selhal. Proč právě „jeden a půl případu“ – vysvětlíme níže.

L-39C v íránsko-irácké válce

Afghánské letectvo jako první použilo letoun L-39C v boji v roce 1979, kdy zasahoval pozemní cíle pomocí pum a neřízených raket.

Irák měl 22 cvičných letounů L-39C a 59 letounů L-39ZO (mají 4 podvěsy a mohou být použity jako lehké útočné letouny) a používal je během íránsko-irácké války v letech 1980-1988 k zasahování pozemních cílů neřízenými raketami, k průzkumu a úpravě dělostřelecké palby a dokonce i k použití chemických zbraní. Nebyly zaznamenány žádné letecké střety s iráckými letouny L-39, ačkoli hovoříme o válce, v níž došlo například k zoufalým epizodám, jako byl souboj Mi-24 a F-4 Phantom.

Libye během války v Čadu aktivně používala své letouny L-39ZO, ale pouze k útokům na pozemní cíle. Sandinisté v Nikaragui používali své L-39ZO k originálnějším úkolům – k úspěšnému lovu nepřátelských člunů a malých plavidel. Ázerbájdžán byl první zemí v postsovětském prostoru, která použila letouny L-39 v boji, a to během války proti Arménii v letech 1990-1994, a tehdy rovněž působily výhradně na pozemní cíle.

A nyní se dostáváme k důvodu, proč existuje pouze „jeden a půl případu“ působení letounů L-39 proti vzdušným cílům, a všechny byly neúspěšné.

Jeden a půl případu

Za prvé, ruskojazyčné zdroje tvrdí, že v roce 1994 se jeden letoun L-39 ičkerského letectva pokusil zaútočit na Mi-24 proruské „protidudajevské“ opozice, a toto tvrzení by mělo být doslova „rozděleno na dvě části“.

Na jedné straně nelze vyloučit takový akt zoufalství ze strany obránců Ičkerie, kteří disponovali pouze 111 letouny L-39, z nichž jen několik bylo provozuschopných. Na druhé straně Rusové, aby ospravedlnili svou invazi do Čečenska v roce 1994, aktivně šířili mýtus, že Džochar Dudajev měl údajně padesát „žoldnéřských pilotů“, kteří byli tak dobře vycvičeni, že uměli létat i na letounech L-39. V tomto případě se však jednalo o „žoldnéřské piloty“.

Druhým případem je, že v březnu 2020 režim Bašára Asada vypustil několik svých letounů L-39ZA (vyznačujících se přítomností kanonu GSh-23) k útoku na turecké bezpilotní letouny. Tento pokus byl rovněž neúspěšný, neboť jeden Albatros sestřelil turecký F-16 raketou AIM-120C a ostatní syrské letouny se rozhodly z boje stáhnout.

Zdroj: defence-ua.com, redakce

Upozornit na nové komentáře
Upozornit na
guest
7 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Nejhlasovanější
Inline zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
Boris

a proč se tedy L39 v čssr používaly na přehrazování proti vrtulníkům na západní čáře? sice měly omezení pro použití kanónu kvůli zpětnému rázu, ale neřízené rakety se použít daly. a mám dojem že má L39 na kontě i nějaký sestřel.

Miroslav

Nemá.

Miroslav

Byl použit kanón, vrtulník nesestřelili a střely dopadly do německé obce. Naštěstí nikoho nezranily. Byl z toho malér. Ono se správně směrem přes hranice nesmělo střílet. Vrtulník je prevít…

Jan Honza

Pokud se dobře pamatuji, omezení při střelbě kanonem GŠ-23 bylo z hlavně z důvodu omezení rizika pumpáže motoru. Kanon při střelbě vychrlil ohromné množství splodin a jejich nasátí motorem významně zvyšovalo riziko jeho pumpáže.

David

a je nutné Shahed sestřelovat co ho rozhodit turbulencí v úplavu, sestřelit palubním kanonem nebo likvidovat podobným způsobem jako RAF s V1 nebo jako Rusko americký dron nad Černým mořem?

Miroslav

Kanónem by to samozřejmě šlo. Tŕicetdevítka má GŠ-23, což je dobrý kanón s velkou kadencí. Horši bude zamíření… něco na způsob jako za druhé světové – musíte předsadit (není tam střelecký počítač). Navíc dron je malý, takže střelba z minimální dálky (cca 100 m pokud si dobře pamatuji) a při velikosti dronu je to jako střílet desítku na 25m a ještě se pohybujete v trojrozměrném prostoru. Taran bych nezkoušel. Navíc v obou případech hrozí vlétnutí do mraku trosek po výbuchu.

Miroslav

Článek je trochu zavádějící. Nechápu proč pisatel píše o použití neřízených raket S5 na vzdušné cíle, když tyto rakety jsou primárně určené k pozemním úderům. K jejich vystřelení slouží raketomety UB-16, nebo častěji UB-32, kde číslo říká kolik raket do raketometu nabijete. V bývalém československém letectvu se používaly rakety S5K (kumulativní) a S5M (fragmentační hlavice).
Pro útoky na vzdušné cíle se používala verze L-39ZA, jak jste správně uvedli s kanónem GŠ-23. Jelikož šlo o opravdu o na poměry L-39 velkou a těžkou zbraň, musel pilot počítat s velkým zpětným rázem (dělali jsme si srandu, že se třicetdevítka skoro zastaví ve vzduchu) a vibracemi. Problém L-39 nebyl ani tak ve výzbroji, jako v nedostatku tahu. Je to letadlo více méně určené na výcvik pilotů, pro útok na pozemní cíle bez přítomnosti PVO a skupinovou slétanost a akrobacii. Osobně bych s tímto letounem do boje nešel, snad jen kamikadze.

7
0
Co si o tom myslíte? Napište nám váš názorx