Proč atomová bomba svržená na Hirošimu zanechala na chodnících stíny lidí?

Životopisný film Christophera Nolana Oppenheimer znovu vzbudil zájem veřejnosti o historický závod o vývoj atomových zbraní.

Přestože se film věnuje neklidnému svědomí J. Roberta Oppenheimera a jeho obavám z budoucí jaderné války, protože je vyprávěn z jeho perspektivy, neukazuje přímé důsledky bombardování Hirošimy a Nagasaki. V ulicích obou zasažených měst však byly děsivé důkazy jasně patrné.

Černé stíny lidí a předmětů, jako jsou jízdní kola, byly roztroušeny po chodnících a budovách Hirošimy a Nagasaki, dvou největších japonských měst, po atomovém výbuchu, který byl nad oběma městy odpálen 6. a 9. srpna 1945. Je těžké si představit, že tyto stíny pravděpodobně zachycovaly poslední okamžiky života každého člověka.

Jak tyto stíny vznikly?

Intenzivní energie uvolněná při atomovém výbuchu je výsledkem jaderného štěpení. Ke štěpení dochází, když neutron narazí na jádro těžkého atomu, jako jsou izotopy uranu 235 nebo plutonia 239. Během srážky se jádro prvku rozpadne a uvolní se velké množství energie. Počáteční srážka spustí řetězovou reakci, která pokračuje, dokud se nevyčerpá veškerý výchozí materiál.

Atomové zbraně použité při útocích v roce 1945 byly poháněny uranem 235 a plutoniem 239 a uvolňovaly obrovské množství tepla a velmi krátkovlnného gama záření.

Energie proudí jako fotonové vlny různé délky, včetně dlouhých vln, jako jsou rádiové vlny, a krátkých vln, jako je rentgenové a gama záření. Mezi dlouhými a krátkými vlnami leží viditelné vlny, které obsahují energii, kterou naše oči vnímají jako barvy. Na rozdíl od energie s delšími vlnami je však gama záření pro lidské tělo destruktivní, protože může procházet oděvem a kůží a způsobovat ionizaci neboli ztrátu elektronů, která poškozuje tkáně a DNA.

Gama záření uvolňované atomovými bombami se také šířilo jako tepelná energie, která mohla dosáhnout až 5 538 stupňů Celsia. Když energie dopadla na objekt, například na kolo nebo člověka, byla pohlcena, odstínila objekty v cestě a mimo stín vytvořila „bělící efekt“.

Vzpomínka

Spojené státy se během války zaměřily na obě japonská města kvůli jejich vojenskému významu. S odstupem času vyvolaly dlouhodobé následky radiace uvolněné jednotlivými bombami významné otázky ohledně jejich použití.

Mnoho stínů vyrytých do kamene se ztratilo vlivem zvětrávání a eroze způsobené větrem a vodou. Několik jaderných stínů bylo odstraněno a uchováno v Hirošimském památníku míru, aby o těchto událostech mohly přemýšlet i budoucí generace.

Zdroj: Mirror, Live Science, redakce