Umírání na lámacím kole bylo jedním z nejstrašlivějších způsobů mučení ve středověku

Historie je plná nechutně strašlivých úmrtí, která by většině dnešních lidí vehnala slzy do očí. Ale ze všech krutých a neobvyklých způsobů dosažení osudového konce je jen málokterý tak vyčerpávající jako ten, který je zdokumentován na nedávno objevené kostře.

Archeologové z Milánské univerzity objevili středověkou kostru muže, který zřejmě zemřel po notoricky známém bolestivém způsobu mučení a nepovedeném stětí. Muž zemřel v relativně mladém věku, mezi 17 a 20 lety, někdy v průběhu 13. století a byl pohřben poblíž katedrály v severoitalském Miláně.

První otisky jeho kostry ukázaly, že trpěl ranami symetricky rozmístěnými po rukou a nohou, což naznačuje nějaký druh úmyslného zranění. Na základě historických záznamů vědci vyslovili hypotézu, že muž byl mučen pomocí „kola“, známého také jako „lámací kolo“ nebo „katarínské kolo“.

Pro ty, kteří o kole nemají ani ponětí, je to mučicí nástroj používaný k veřejným popravám po většinu evropských dějin až do počátku raného novověku (cca 1500). Zprávy o tom, jak se toto zařízení používalo, se liší v závislosti na době a místě, ale obecně šlo o metodické rozbíjení a lámání končetin, po němž následovalo další trauma způsobené kolem.

V některých popisech mučitelé začínali tím, že na končetiny pouštěli těžké dřevěné kolo, přičemž začínali na holenních kostech a postupovali nahoru. Jakmile je tělo dostatečně potlučené, zlámané končetiny se proplétají mezi paprsky kola nebo se k němu pevně připevňují pomocí provazu.

Zranění pak byla dále trápena – buď pomocí čepelí, tupých předmětů, ohně, bičů nebo rozžhavených kleští, načež bylo kolo připevněno na žerď a hrdě vyvěšeno jako vlajka. Téměř mrtvá oběť zde visela po nějakou dobu, třeba i několik dní nebo týdnů, dokud nakonec nezahynula nebo nebyla zbavena utrpení popravou.

Vyčerpávající technika mučení se nejčastěji používala proti obviněným z těžkých zločinů, ale v severní Itálii, kde bylo toto tělo nalezeno, byl tento druh mučení obvykle vyhrazen osobám podezřelým z šíření moru.

Jako by to nestačilo, forenzní analýza objevené kostry odhalila také neobvyklé lineární zlomeniny na lebeční spodině jeho lebky. Podle vědců šlo s největší pravděpodobností o následek úrazu prudkou silou těžké zbraně při „nešikovné dekapitaci“.

Pokud se tato hypotéza o mučení kolem potvrdí, vědci zdokumentují první archeologický důkaz mučení člověka kolem, a to zcela jistě ve středověké severní Itálii, ne-li na světě. Jedno je jistější: tato nešťastná duše neprožila příjemných posledních pár dní na Zemi.

Zdroj: Medieval Chronicles, ScienceDirect, redakce