Od začátku invaze na Ukrajinu použili Rusové chemické zbraně celkem 626krát, uvádí Institut pro studium války (ISW). Jen v roce 2024 použila agresorská armáda zakázané zbraně tohoto typu nejméně 51krát. Vysvětlujeme její fungování.
Ruské síly zesilují útoky za použití chemických zbraní, které jsou zakázané podle Úmluvy o zákazu chemických zbraní (jejíž smluvní stranou je Rusko).
Již od začátku roku 2024 prý agresor použil mimo jiné granáty K-51 naplněné dráždivým plynem CS (2-chlorbenzylidenomalononitril) minimálně 51krát. Od vypuknutí války použila ruská armáda zakázané zbraně více než 620krát.
Je třeba připomenout, že na internetu se již objevilo několik zpráv o používání zakázaných zbraní Ruskem – nejčastěji šlo o zmíněné granáty K-51. Nyní však útoky nabírají na obrátkách a je jich stále více. Kromě toho Rusové používají improvizovaná výbušná zařízení, do kterých přidávají dráždivé látky. ISW rovněž upozorňuje na přítomnost nebezpečných chemických látek v dělostřelecké palbě.
Zakázané chemické zbraně
Chemické zbraně používané Rusy jsou především granáty K-51 naplněné plynem CS. Jedná se o organickou chemickou sloučeninu, která se používá jako bojová chemická látka. V USA se označuje jako CS, zatímco Francouzi používají název CB. Lze se také setkat s označením OSBM, OCBM nebo CBM.
2-chlorbenzyliden-malonononitril byl získán v roce 1928 (v USA) a do americké armády byl přijat téměř o 30 let později, v roce 1954. Americká armáda jej používala mimo jiné během války ve Vietnamu. Plyn CS má za následek silné podráždění sliznic očí a horních cest dýchacích u osoby, která s ním přijde do styku. Ty mají mít za následek silné slzení, kašel, slinění a kýchání.
Je třeba poznamenat, že CS se nemusí nutně vstřebávat dýchacími cestami. Vykazuje také účinek přes kůži a při silné kontaminaci může vést k tomu, že se oběti vytvoří bolestivé puchýře. Účinek plynu je dlouhodobý a přetrvává u obětí až několik hodin, po použití v terénu si zase zachovává své jedovaté vlastnosti až dva týdny. V uzavřených prostorách může způsobit smrt.
Zdroj: Army Recognition, WP Tech, redakce