Termobarické zbraně: Jak fungují a co znamenají při použití Ruskem

Přinášíme vám informace o tom, co je to termobarická zbraň, známá také jako chudý příbuzný jaderných zbraní, a jak funguje.

Na východním úseku fronty probíhají nejtěžší a nejkrvavější boje. Jak uvádí server The Wall Street Journal, Rusové jsou natolik zoufalí, že se tam dopouštějí válečných zločinů, protože použití termobarických ničivých zbraní v urbanizovaném terénu nelze nazvat jinak. Zbraně tohoto typu jsou v městském prostředí zakázány článkem 3 Úmluvy o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní ze dne 2. prosince 1983, Ženevskými úmluvami a zásadou nezpůsobovat zbytečné utrpení a nadměrnou krutost.

V zóně výbuchu umírá vše živé

Jak uvádí server Army Technology, termobarické zbraně mají díky svému způsobu působení podobný účinek jako miniaturní jaderná nálož, pouze bez radiace. Začíná vznícením aerosolové výbušniny rozprašované do vzduchu. V epicentru pak máme ohnivou kouli, jejíž teplota dosahuje až 3000 stupňů Celsia. Tím se vše v nulové zóně jednoduše vypaří a spotřebuje se veškerý okolní kyslík.

Kromě toho vzniká také rázová vlna, která je však slabší než u klasických výbušnin o stejné hmotnosti. Má také odlišné vlastnosti, protože spotřebování veškerého kyslíku uvnitř způsobuje podtlak, který vytváří zpětnou vlnu. Výsledkem jsou tlakové rázy až několik set kg na cm2, které mohou poškodit i trupy letadel, natož živé bytosti.

Způsobují strašlivá muka, protože mozek je dobře chráněn lebkou, ale například plíce jsou pak fakticky roztrženy. Za zmínku stojí i to, že v uzavřeném terénu, jako je opevnění, jeskyně nebo hustá zástavba, se účinek zesiluje, protože vlny se dostávají do rezonance.

Z tohoto důvodu je ideální zbraní např. pro „čištění“ nepřátelských jeskyní, jak předvedli například Rusové během války v Afghánistánu, kde TOS-1A debutoval. TOS-1A, v Rusku označovaný jako těžký plamenomet, je v podstatě 24 neřízených raketometů, z nichž každý obsahuje 45 kg výbušniny, umístěných na podvozku tanku T-72.

Je to zbraň vzbuzující respekt, ale její silueta se velmi obtížně skrývá a její dostřel je maximálně 6 km, což činí TOS-1A zranitelným vůči útoku protitankovými řízenými střelami Stugna-P nebo FGM-148 Javelin.

To je velmi podstatná nevýhoda, protože jakýkoli zásah do nabitého systému TOS-1A má za následek obrovskou explozi, která zlikviduje vše v bezprostřední blízkosti. Za zmínku stojí také přenosná řešení, jako jsou speciální odpalovací zařízení RPO-A Bumblebee nebo granátomety RPG-7.

Zdroj: army-technology.com, redakce