Minulý měsíc vzbudila velkou pozornost médií studie publikovaná v časopise Archaeological Prospection, podle níž je hora v Indonésii ve skutečnosti nejstarší pyramidou na světě postavenou dávnými lidmi. Reakce archeologů však od té doby vyvolávají skepsi ohledně jejích odvážných závěrů.
Podle článku Gunung Padang (což v překladu znamená „Hora osvícení“) nevznikla přirozenou cestou, ale byla „pečlivě vytesána“ do současného tvaru před 25 000 až 14 000 lety. Pokud by to byla pravda, byla by podstatně starší než nejstarší pyramidy na světě, přičemž tým píše, že to „naznačuje, že pokročilé stavební postupy byly přítomny již v době, kdy zemědělství možná ještě nebylo objeveno“.
Mezi další odvážná tvrzení patřilo, že na místě se nacházejí „skryté dutiny nebo komory“ a že samotné místo bylo zřejmě několikrát zasypáno, „možná aby se zakryla jeho skutečná identita pro účely konzervace“.
Mimořádná tvrzení vyžadují mimořádné důkazy a ostatní archeologové nejsou zdaleka přesvědčeni, že je tým poskytl, zejména vzhledem k tomu, jak by přepsal historii vývoje lidstva.
Lutfi Yondri, archeolog z BRIN v indonéském Bandungu, řekl časopisu Nature, že jeho práce ukázala, že lidé v této oblasti žili v jeskyních před 12 000 až 6 000 lety a nezanechali žádné důkazy o tom, že by měli „pozoruhodné zednické schopnosti“, které údajně využívali lidé v oblasti tisíce let před nimi ke stavbě „pyramidy“.
Flint Dibble, archeolog z Cardiffské univerzity ve Velké Británii, řekl časopisu Nature, že článek použil „legitimní údaje“, ale učinil neopodstatněné závěry. Tým například použil datování pomocí uhlíku a tvrdil, že „datování organických půd ze struktur odhalilo několik stavebních fází datovaných tisíce let před naším letopočtem, přičemž počáteční fáze se datuje do období paleolitu“.
Podle týmu pocházejí vzorky půdy z okolí částí mohyly, které považují za nejstarší část „stavby“, z doby před 27 000 lety.
To sice může být pravda, ale další archeologové pro Nature upozorňují, že tyto vzorky půdy nevykazovaly žádné známky (například úlomky kostí nebo dřevěné uhlí), které by svědčily o lidské činnosti. V podstatě bez dalších přesvědčivějších známek lidské činnosti v okolí je jediným důkazem opravdu stará půda.
Vzhledem k dalším otázkám kolem nálezů týmu, jako je například kámen ve tvaru dýky, který tým prezentoval jako pravděpodobně vytvořený člověkem, nevykazující žádné skutečné známky práce, které by takový závěr podpořily, časopis, který jej publikoval, článek zkoumá, ačkoli odmítl plně upřesnit podstatu svých obav. Pravděpodobnějším vysvětlením, dokud nebudou předloženy silnější důkazy, je, že mohyla je přírodním útvarem.
Zdroj: Nature, Ancient Origins, redakce
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.