Ozonová díra nad Antarktidou se otevřela dříve, což vyvolává obavy

Ozonová díra nad Antarktidou je na toto roční období nezvykle velká a vyvolává obavy, že by mohla vést k dalšímu oteplování jižního pólu.

Kupodivu to vypadá, že jde o důsledek vodní páry, která se dostala do zemské stratosféry po erupci Hunga Tonga-Hunga Ha’apai v roce 2022, největší přírodní explozi na naší planetě za posledních sto let.

Ozonová díra nad Antarktidou se během roku zvětšuje a zmenšuje v souladu s ročními obdobími. Během jarního období na jižní polokouli (srpen až říjen) se velikost díry zvětšuje a největšího rozsahu dosahuje od poloviny září do poloviny října.

V letech 2021 a 2022 v tomto ročním období ozonová díra prakticky neexistovala a výrazně se zvětšila až koncem srpna. Letos však podle údajů z Atmosphere Monitoring Service narostla mnohem dříve a podle předpovědí se bude rychle rozšiřovat s předstihem.

Ozonová vrstva je oblast stratosféry ve výšce 15 až 30 kilometrů nad zemským povrchem, která má ve srovnání s ostatními částmi atmosféry vyšší koncentraci plynu ozonu. Funguje jako neviditelný štít naší planety a pohlcuje velkou část škodlivého ultrafialového záření Slunce.

According to #CopernicusAtmosphere data, the 2023 ozone hole is starting to form earlier than in 2021 and 2022, in line with the forecast.

Read more & stay tuned for more #OzoneInsights in the coming days
?https://t.co/ImkHEP5yMI pic.twitter.com/xD0ch4ud4Q

— Copernicus ECMWF (@CopernicusECMWF) August 4, 2023

V 70. a 80. letech 20. století vědci objevili ozónovou díru nad jižním pólem, což vyvolalo jednu z největších ekologických obav poslední doby. Ukázalo se, že vrstva je poškozována lidmi vyrobenými chemikáliemi, konkrétně chladivy a rozpouštědly, které mohou po vynesení do stratosféry působit jako látky poškozující ozonovou vrstvu.

Naštěstí se zákazy chemických látek poškozujících ozonovou vrstvu osvědčily a vrstva je na dobré cestě k obnově. Sezónní výkyvy ve velikosti ozonové díry však stále existují. Příčinou v současnosti nezvykle velké díry může být dominový efekt erupce sopky Hunga Tonga-Hunga Ha’apai, která skončila v lednu 2022.

Podmořská erupce v Tichém oceánu uvolnila v pěti explozích energii odpovídající 20 megatunám TNT, z nichž největší měla sílu 15 megatun, což z ní činí největší přírodní výbuch za posledních více než sto let.

Kromě toho, že vypustil hromady popela a plynu, vypustil do atmosféry také “ nebývalé“ množství mořské vody. Vědci varovali, že nadbytek vodní páry může v příštích letech přispět k poškození ozonové vrstvy – a zdá se, že jejich předpovědi byly správné.

Neobvykle velká díra je špatnou zprávou pro Antarktidu, která již nyní pociťuje zátěž způsobenou oteplováním. Jelikož ozonová vrstva chrání Antarktidu před slunečním UV zářením, mohla by díra znamenat, že kontinent a okolní moře budou vystaveny většímu teplu.

Zdroj: Atmosphere Monitoring Service, NewScientist, redakce