Všichni víme, že vojenská letadla často používají katapultovací sedadla k záchraně pilota a dalších členů posádky v náročných situacích. Je však možné použít vystřelovací sedadla ve vrtulnících?
Katapultovací sedadla v každém letadle, které je má, slouží k jedinému účelu – poskytnout prostředky pro rychlý a bezpečný únik z letadla v případě nouzových situací, které nelze zvládnout jinými prostředky. To znamená, že posádka se musí evakuovat ještě ve vzduchu a musí to udělat rychle.
Ponechání letadla bez pilota samozřejmě vede k tomu, že se letadlo zcela jistě zřítí na zem. Je to však bezesporu lepší, než kdyby se zřítilo v době, kdy jsou ještě na palubě lidé. Piloti jsou na takové situace vycvičeni a zcela jistě umí posoudit, jaká je pravděpodobnost záchrany jejich letadla a zda jim to za to riziko stojí.
Jak fungují katapultovací sedadla v letadle?
Vše samozřejmě začíná ručním úkonem pilota – ten musí spustit katapultovací mechanismus. V určitých situacích může být tento mechanismus aktivován i automaticky – například pokud pilot ztratil vědomí nebo pokud letadlo postihla kritická technická závada.
Pak automatický systém provede specifickou sekvenci sestávající ze samostatných akcí prováděných různými moduly. V této fázi katapultovací sedadla využívají k plnění své základní funkce trojkombinaci:
- Speciální výbušné nálože – tyto nálože musí splňovat dvě podmínky. Zaprvé rozbijí vrchlík (průhledný kryt nad pilotní kabinou letadla). To je nutné k odstranění všech překážek, které by mohly překážet nebo blokovat dráhu sedačky, když unáší pilota. Druhá věc, tyto výbušné nálože poskytují část síly potřebné k rychlému urychlení sedačky z letadla.
- Raketové motory – tato součást zajišťuje dodatečný pohon potřebný k oddálení pilota od letounu v případě, že exploduje nebo by nějakým jiným způsobem mohl ohrozit člověka. Raketové motory jsou obvykle namontovány pod základnou vystřelovacího sedadla. Aktivují se bezprostředně po prvním stupni, tj. poté, co vybuchnou výbušné nálože a pilot opustí kabinu. Pomocí síly raket může sedačka také nabrat určitou výšku, takže padák má další čas na rozvinutí. To je důležité zejména v případě, že k incidentu dojde relativně blízko země.
- Mechanické systémy – sem patří vodicí lišty pro správné nastavení sedačky v okamžiku odletu, padák pro zpomalení přistání na přijatelnou rychlost a prostředky pro ovládání trajektorie sedačky. Padák rovněž využívá systém automatického rozvinutí. Ten pomáhá zvýšit šance na bezpečné přistání a vyproštění.
Je možné používat katapultovací sedadla ve vrtulnících?
Ano, vystřelovací sedačky je možné instalovat a používat ve vrtulníku. Může se zdát, že instalace katapultovacího sedadla ve vrtulníku je nemožná kvůli nebezpečnosti rotujících lopatek. V minulosti však již byly vyrobeny určité modely vrtulníků se systémem katapultovacích sedaček.
Prvním provozuschopným vrtulníkem na světě se záchranným katapultovacím systémem je Kamov Ka-50. Stejný systém se používá i u jeho variant a nástupců, jako je Ka-52.
Jak je vyřešen problém rotujících lopatek?
Než se raketa ve vystřelovacím sedadle odjistí, jsou listy rotoru odhozeny výbušnou náloží v rotorovém disku a vrchlík je odhozen. Jinými slovy, pokud se letoun stejně zřítí, nemá smysl zachraňovat jeho rotorové listy a ty jsou vyřazeny jako první, a to co nejrychleji. Pak následuje standardní proces katapultáže.
Dalším příkladem je experimentální letoun Sikorsky S-72 Rotor Systems Research Aircraft. Ten měl rovněž systém záchrany posádky. Podobně při aktivaci systému výbušné šrouby oddělily listy hlavního rotoru a únikové panely byly odhozeny ze střechy letounu. Poté byla posádka evakuována pomocí raket.
Ve vrtulnících je tedy možné použít katapultovací sedačky, ale takové systémy se zavádějí jen zřídka. Důvodů je několik. Vrtulníky obvykle operují v malých výškách a je obtížné plně uvolnit vystřelovací sedačku i samotný padák. Takové letouny také létají po složité trajektorii, což se v případě technické poruchy dále komplikuje. Proto se vystřelovací sedadla nepovažují za reálnou možnost záchrany posádky.
Zdroj: Wikipedia, atlas-blue.com, redakce