Začneme mluvit se zvířaty díky umělé inteligenci? První pokusy už probíhají

Na konci roku 2023 vědci poprvé „vedli rozhovor“ s keporkaky. Nešlo o příliš složitou výměnu vět. Zvuky, které vysílaly, byly jakýmsi pozdravem.

Na jejich „ahoj“ odpověděla samice plavající vedle lodi stejným způsobem. Američtí vědci vyslali 36 signálů v různých intervalech a samice, která dostala jméno Twain, na ně po stejné době odpověděla. Výměna pozdravů trvala 20 minut. Ale jak k tomu vůbec došlo?

Pomoc umělé inteligence

Vědci jsou již několik desetiletí přesvědčeni, že zvuky vydávané keporkaky jsou formou komunikace a plní různé funkce. Jejich rozluštění člověkem je však nesmírně složité a časově velmi náročné a možnosti jsou značně omezené. S pomocí však přichází stále vyspělejší technologie.

Vědci zpřístupnili umělé inteligenci tisíce nahraných zvuků keporkaků. Pomocí strojového učení v nich algoritmy zachytily různé vzory a struktury, které by mohly naznačovat jazykové rysy. Takto vědci zjistili, která sekvence je „ahoj“ keporkaků. A dokázali ji reprodukovat. Nyní pracují na tom, aby výměnu zpráv s keporkaky posunuli na další úroveň.

Od velryb po krysy

Umělá inteligence umožňuje výzkumníkům analyzovat obrovské množství zvukových dat zvířecích rozhovorů během několika sekund. U lidí by to trvalo desítky let. Existují stovky nástrojů umělé inteligence pro analýzu hlasových projevů různých druhů.

O humbuk se pokoušejí vědci z organizace Project Cetacean Translation Initiative (CETI). Jiné skupiny výzkumníků mezitím pracují na „dekódování“ zpráv jiných živočišných druhů. Podle zvuků vydávaných prasetem již odborníci dokážou rozpoznat, zda zvíře sděluje negativní nebo pozitivní emoce.

Naproti tomu se již několik skupin vědců pochlubilo, že dekódováním zvuků vydávaných kuřaty dokáží rozpoznat jejich emocionální stav: vzrušení, hlad, vztek, strach atd.

Projekt DeepSqueak se mezitím zabývá dekódováním „řeči“ hlodavců. Člověk by to neměl šanci dokázat už jen proto, že mnoho zvuků, které vydávají, se nachází mimo frekvence, které lidské ucho slyší. Pro moderní technologie to však není problém.

Asi nejambicióznější cíl si stanovili tvůrci projektu Earth Speciec. Jedná se o neziskovou organizaci, za níž stojí tým vědců zabývajících se umělou inteligencí, biologů a odborníků na ochranu přírody. Cíl? Rozluštit komunikaci nejen jednoho druhu, ale všech druhů. A všechny získané poznatky zpřístupnit veřejnosti.

Je mnohem pravděpodobnější, že mezi společenskými zvířaty, jako jsou primáti a delfíni, existuje bohatá symbolická komunikace. Podle výzkumníků však mohou být její chudší varianty běžné v celé živočišné říši.

Mluvíte, aniž byste věděli co?

Projekt Earth Species již vyvíjí modely umělé inteligence, které napodobují různé druhy a vedou „rozhovory“ se zvířaty. Očekává se, že díky obousměrné komunikaci bude mnohem snazší vyvozovat závěry o významu zvuků, které vydávají.

V roce 2022 byl v časopise Nature Communications zveřejněn nový objev. Model využívající strojové učení objevil dříve nerozpoznané rozdíly ve zpěvu zebřiček. Ukázalo se, že samičky dávají přednost partnerům, kteří vydávají zvuky podobné ptákům, s nimiž vyrůstaly.

Vědci nyní chtějí zebřičkám v laboratorních podmínkách reprodukovat uměle vytvořené zvuky a zjistit, jak na ně ptáci reagují.

Podceňujeme schopnosti zvířat

Odborníci dodávají, že často podceňujeme schopnosti zvířat. V důsledku toho se stále častěji setkáváme s tvrzením, že jde o „nové“ objevy, jako je například pocit bolesti u ryb, inteligence chobotnic nebo smích u krys. Co dalšího bychom mohli objevit a u kterých zvířat?

Možnosti se zdají být obrovské. Například Con Slobodchikoff vyvíjí model umělé inteligence, jehož cílem je překládat psovi jeho výrazy tváře a štěkání pro jeho majitele. Není pochyb o tom, že s tím, jak vědci rozšiřují svůj výzkum na domácí zvířata, odhalí pokrok ve strojovém učení překvapivé možnosti.

Pokud pes rozumí slovu „procházka“, jakým psím vzkazům bude schopen porozumět člověk vybavený umělou inteligencí?

Zdroj: Scientific American, Science News Explores, redakce