Objev starověké vodní cesty může vyřešit záhadu, jak byly postaveny pyramidy

Záhada, jak byly postaveny pyramidy, byla možná konečně vyřešena díky objevu starověkého ramene Nilu, které kdysi protékalo Gízou.

Stovky metrů široký obrovský vodní tok je již dávno vyschlý, ale mohl zajišťovat dopravu obrovského množství materiálu a dělníků potřebných ke stavbě ikonických památek před tisíci lety.

Podle vědců shluk pyramid podél západního pouštního okraje nilské záplavové oblasti naznačuje, že oblast mohla být kdysi obsluhována velkým vodním tokem, který byl schopen podporovat ambiciózní stavební projekty.

Autorka studie doktorka Eman Ghoneimová uvedla, že pokud jsou pyramidy všude v této specifické oblasti, musely zde v minulosti existovat vodní plochy, které přenášely nebo usnadňovaly dopravu kamení a velkého množství dělníků na tato místa.

„Takže víme, že tam byla vodní cesta, že tam byla dálnice, kterou staří Egypťané používali, ale nikdo neví, kde to bylo,“ vysvětlila. „Jak velké bylo toto rameno (Nilu)? Kde přesně se toto rameno nacházelo?Jak blízko bylo toto rameno ke skutečným místům pyramid?“

Aby to Ghoneimová zjistila, musela se co nejvíce přiblížit a pomocí radarových satelitních dat prozkoumat údolí Nilu z vesmíru. Protože radarové vlny jsou schopny proniknout zemí, snímky umožnily přístup do „neviditelného světa informací pod povrchem“ a odhalily přítomnost vyschlého koryta řeky, které se hadovitě táhne pouští a zemědělskou půdou v délce asi 100 kilometrů.

„Délka byla pravděpodobně opravdu, opravdu dlouhá, ale také šířka tohoto ramene byla v některých oblastech obrovská,“ řekla Ghoneimová. „Mluvíme o šířce půl kilometru nebo více, což je něco, co odpovídá dnešní šířce toku Nilu. Takže to nebylo malé rameno. Bylo to hlavní rameno.“

Zaniklá vodní cesta vede z Fajjúmu do Gízy, prochází 38 různými pyramidovými areály, a proto ji badatelé nazvali Ahramatská větev (v arabštině znamená Větev pyramid). Tým nyní plánuje analyzovat půdní jádra ze starověkého koryta řeky, aby zjistil, zda byla aktivní v době Starého a Středního království (před 3 700 až 4 700 lety), kdy byly postaveny pyramidy.

Bez tohoto potvrzení není možné vyvozovat žádné pevné závěry, i když existuje řada důkazů, které naznačují, že toto rameno skutečně hrálo při stavbě památek roli. Ghoneimová například vysvětlila, že většina těchto pyramid mívala hráz, která obvykle končila tím, čemu říkáme údolní chrám, což je něco jako přístav nebo starověký přístav.

Kromě nových poznatků o stavbě pyramid by průzkum starověkých nilských ramen mohl archeologům pomoci odhalit tajemství starověkého Egypta tím, že pomůže lokalizovat další ztracená místa.

Zdroj: Brighter Side, Indy100, redakce