Chufuova pyramida, která se pyšní výškou 139 metrů, byla po dobu 3 871 let největší stavbou na světě vytvořenou člověkem. Před více než 4 500 lety se nějakým způsobem podařilo dopravit obrovské bloky z lomů a přes poušť, ale jak?
Severně od dnešního Luxoru se podařilo narazit na důležitou stopu. Archeologové poprvé objevili důkazy o šikmé rampě se dvěma sadami schodů a mnoha otvory pro kůly na obou stranách, která zjevně sloužila k vytahování bloků z lomu pomocí saní. Dřevěné sloupky sloužily s pomocí lidské síly a lan jako páka pro vytahování saní do kopce.
Podle oznámení egyptského ministerstva pro památky se jedná o jednoduchý, ale jasný důkaz „unikátního systému“ pro přesun a vytahování bloků. Rampy se zdají být zřejmou odpovědí na otázku a archeologové již dlouho předpokládají, že se na ně při stavbě pyramidy hodně spoléhalo, ale toto je poprvé, kdy vědci skutečně objevili fyzické důkazy o jejich použití.
Neméně zajímavým prvkem nálezu je nejméně 100 rytin podél svahů, které zobrazují organizaci dělníků a jejich stavební akce z té doby.
Schody a svahy byly objeveny nedaleko Hatnubu, kde kdysi žili sezónní dělníci a kde se nacházel rozsáhlý egyptský alabastrový lom. Velká část pyramid byla zhotovena z vápence, zatímco mnoho soch, podlah a stěn bylo vyrobeno z alabastru. Předpokládá se, že pochází z doby vlády krále Chufua ze 4. dynastie, což se dobře váže k době stavby Velké pyramidy.
„Protože tento systém pochází přinejmenším z doby Chufuovy vlády, znamená to, že staří Egypťané uměli v jeho době přemisťovat obrovské kamenné bloky po velmi strmých svazích. Mohli je tedy použít pro stavbu (jeho) pyramidy,“ řekl Yannis Gourdon, jeden z vedoucích společné mise v Hatnubu, v rozhovoru pro Live Science.
Je pravděpodobné, že starověcí Egypťané používali velké saně a lana k tahání 2,5tunových stavebních bloků a soch pyramidy přes poušť. Je tedy možné, že písek polévali malým množstvím vody, která výrazně snižovala klouzavé tření, což byl malý šikovný trik, který Egypťanům umožnil snížit počet potřebných dělníků na polovinu.
Zdroj: livescience.com, theguardian.com, redakce
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.