Vědci konečně vědí, proč se lidem, kteří trpí nesnášenlivostí lepku, dělá nevolno již několik hodin po jeho požití.
Vědci uvádějí, že některé imunitní buňky vypouštějí do krve žaludek zvedající množství imunitních chemických látek zvaných cytokiny krátce poté, co se setkají s lepkem, a tím vyvolávají příznaky.
„Když pacient pozřel lepek, příznaky a cytokiny se zvedly současně,“ říká Robert Anderson, vedoucí vědecký pracovník společnosti ImmusanT Inc. v Cambridge ve státě Massachusetts. Společnost vyvíjí vakcíny na ochranu proti autoimunitním onemocněním.
Vědci už dříve věděli, že některé z těchto imunitních buněk, nazývaných CD4+ T-lymfocyty, u lidí s tímto onemocněním reagují na bílkoviny lepku obsažené v pšenici, ječmeni a žitu. Tato reakce vede k poškození tenkého střeva.
Za normálních okolností se T-lymfocyty aktivují až den nebo dva po vystavení bílkovině, která vyvolá jejich aktivitu. Lidé s touto autoimunitní poruchou, která postihuje asi 1 % lidí, však často začnou mít nevolnost, bolesti a zvracení do hodiny nebo dvou po konzumaci lepku.
Anderson a jeho kolegové vstříkli dobrovolníkům s celiakií pod kůži peptidy lepku nebo jim podali nápoj smíchaný s pšeničnou moukou. Vědci zjistili, že zhruba od dvou hodin po expozici začala stoupat hladina cytokinu zvaného interleukin-2 neboli IL-2 a dalších imunitních chemických látek uvolňovaných těmito T-lymfocyty. Dobrovolníci pociťovali nevolnost a někteří zvraceli, protože hladina cytokinů se zvyšovala.
Poznatek, že určité T-buňky a zejména cytokiny způsobují příznaky celiakie, může vést k léčbě, která by mohla blokovat T-buňky reagující na lepek, říká Anderson. A lékaři možná budou schopni diagnostikovat celiakii měřením hladiny IL-2 v krvi, což ušetří pacienty nutnosti provádět testy, při nichž je jim opakovaně podáván lepek.
Zdroj: science.org, sciencenews.org