V nejtemnějších hlubinách oceánu byl spatřen nový druh živočicha připomínající mimozemšťana
Sbírka nových druhů objevených v nejtemnějších hlubinách oceánu je příkladem toho, jak moc je nám tento neznámý svět cizí.
V Clarionově-Clippertonově zóně Tichého oceánu mezi Mexikem a Havajskými ostrovy objevili mořští vědci živočichy, které lidstvo nikdy předtím nevidělo: tvory, kteří žijí zcela odlišným životem, v trvalé temnotě abysálu.
„Tyto oblasti jsou na Zemi nejméně prozkoumané. Odhaduje se, že věda popsala pouze jeden z deseti živočišných druhů žijících zde dole,“ říká mořský ekolog Thomas Dahlgren z Göteborgské univerzity ve Švédsku.
„Je to jeden z mála případů, kdy se vědci mohou podílet na objevování nových druhů a ekosystémů stejným způsobem jako v 18. století. Je to velmi vzrušující.“
Pod určitou hloubkou se oceán stává pro lidstvo extrémně nepřátelským. Hmotnost vody vytváří drtivý tlak, sluneční světlo neproniká tak hluboko do vody, což vede k trvalé tmě, a teploty jsou nízké, jen několik stupňů nad bodem mrazu. Ale tam, kam se člověk nedostane, se naše technologie dostat může.
Mezinárodní tým výzkumníků spolupracujících na misi Seabed Mining And Resilience To EXperimental impact (SMARTEX) britského Národního oceánografického centra vyslal dálkově ovládané vozidlo (ROV) do hloubek mezi 3 500 a 5 500 metry v zóně Clarion-Clipperton.
Tam dole to není snadné. Většina organismů žijících na dně propastí je potravně závislá na organických látkách padajících z vyšších vrstev oceánu, což je jev známý jako mořský sníh, a na příležitostné odměně v podobě pádu velryby.
Zdá se tedy, že většina života tam dole je odkázána na filtry a sedimenty: živočichy, kteří dokážou z této skromné zásoby potravy vytěžit maximum. Jedním z nejpozoruhodnějších objevů expedice je průhledná mořská okurka přezdívaná unicumber, patřící do čeledi Elpidiidae.
Na snímku výše, který byl pořízen pomocí ROV, je jasně vidět trávicí trakt zvířete, který je plný potravy z jeho výprav na mořské dno. Má také dlouhý, neobvyklý ocas, který pravděpodobně slouží k plavání.
„Tyto mořské okurky patřily k největším živočichům nalezeným na této expedici,“ vysvětluje Dahlgren. „Fungují jako vysavače oceánského dna a specializují se na vyhledávání sedimentů, které prošly co nejmenším počtem žaludků.“
Oblast Clarion-Clipperton Zone, kterou vědci zkoumali, se využívá k hlubinné těžbě, která by mohla mít na mořské biotopy ničivý dopad.
„Nedostatek potravy způsobuje, že jedinci žijí daleko od sebe, ale druhové bohatství v oblasti je překvapivě vysoké. Mezi živočichy v těchto oblastech pozorujeme mnoho zajímavých specializovaných adaptací,“ říká Dahlgren.
„Potřebujeme o tomto prostředí vědět více, abychom mohli chránit druhy, které zde žijí. V současné době je chráněno 30 % posuzovaných mořských oblastí a my potřebujeme vědět, zda to stačí k tomu, aby tyto druhy nebyly ohroženy vyhynutím.“
Zdroje článku:
- O události jsme se dozvěděli z webu:
Science Alert - Další zdroje:
University of Gothenburg, Wikipedia
Článek může obsahovat dodatečné informace od redakce.