Archeologové objevili v minulém roce v Turecku 2800 let starý hrad spojený s Urartu, starověkým královstvím, které se rozkládalo na území dnešní Arménie, východního Turecka a severozápadního Íránu.
Odborníci objevili zříceninu na hoře v okrese Gürpınar ve východoturecké provincii Van. Nález byl učiněn ve výšce 2,5 km.
Van ilinin Gürpınar ilçesinde, Van Yüzüncü Yıl Üniversitesi (YYÜ) Edebiyat Fakültesi Arkeoloji Bölümü Başkanı Prof. Dr. Rafet Çavuşoğlu başkanlığında yürütülen kazı çalışmasında Urartular ve birçok farklı medeniyet tarafından kullanılan kale kalıntısı bulundu. pic.twitter.com/Vq8e13XlAz
— HisCulArt | Tarih, Kültür ve Sanat (@hisculart) June 19, 2021
„Ačkoli se předpokládá, že hrad pochází z urartské doby, vidíme, že byl využíván hlavně ve středověku,“ říká vedoucí vykopávek Rafet Çavuşoğlu.
K nejvýznamnějším objevům patří velká cisterna o hloubce a délce 6,5 metru a průměru 2,5 metru. Tým také nalezl keramické artefakty a zbytky zdí vytvořených z vápencové skály a pískovce. „Tento hrad je pro nás velmi důležitým objevem,“ říká Çavuşoğlu.
Podle Encyklopedie Britannica byla Urartu, ležící jihovýchodně od Černého a jihozápadně od Kaspického moře, starověká civilizace, která se poprvé objevila na počátku 13. století př. n. l.
Urarťané měli v 9. a 8. století př. n. l. na Blízkém východě velkou politickou moc, ale po četných střetech s Asyrskou říší nakonec nad regionem ztratili kontrolu.
V sedmém století př. n. l. tato civilizace zdánlivě zanikla, pravděpodobně v důsledku invaze Skythů, Kimmerijců nebo Médů. Vědci uznali Urartu jako samostatnou kulturu až po vykopávkách provedených v 19. století.
V době své vlády byli Urartové známí svými působivými architektonickými projekty, včetně více než 80 km dlouhého zavlažovacího kanálu a bohatě zdobených chrámů. Tyto náboženské stavby byly často opatřeny rytinami, které vzdávaly hold místním zvykům. Například lev byl oblíbeným urartským motivem.