V roce 1816 svět zažil rok bez léta. Chladné počasí zřejmě způsobila masivní erupce sopky Mount Tambora

V roce 1816 nebyla na severní polokouli zvyklá letní sezóna. Ve Spojených státech se místo letního tepla objevilo velmi chladné počasí.

Mrazy v květnu a sníh v červnu zasáhly východní části země, řeky v Pensylvánii byly zamrzlé i v červenci. V Evropě se sužovala přívalovými dešti, v Irsku pršelo nepřetržitých osm týdnů. Prezident John Quincy Adams, který v roce 1816 byl americkým velvyslancem ve Velké Británii, si stěžoval na mrazivé deště a bouřky, které mu bránily opustit dům. Globální pokles teplot měl vliv i na Asii, kde obvyklé monzunové období způsobilo sucha. Celý svět byl postižen tímto „rokem bez léta“.

Nepříznivé počasí mělo vážné dopady na úrodu v několika regionech. V USA způsobily jarní mrazy úhyn hospodářských zvířat a v Irsku záplavy zničily úrodu brambor. V Asii byl problémem nedostatek dešťů a sucha kvůli opožděnému monzunovému období. V důsledku neúrody došlo v mnoha postižených oblastech na severní polokouli k hladomoru.

Jedním z dlouhodobých dopadů je migrace zemědělců z východu USA na Středozápad, který je stále intenzivně zemědělsky využíván. Dopady „roku bez hladu“ se také projevily na úrodu. Celá situace ukazuje, jak nebezpečné mohou být extrémní povětrnostní jevy a jak mohou ovlivnit zemědělskou produkci a potravinovou bezpečnost.

Rok 1816 byl známý jako „rok bez léta“ kvůli neúměrně chladným teplotám a nestandardnímu počasí v Evropě. Tato podivná situace byla pravděpodobně důsledkem masivní erupce sopky Mount Tambora na indonéském ostrově Sumbawa v roce 1815. Sopečný popel a plyn se dostaly do stratosféry a způsobily ochlazení.

Ochlazení bylo způsobeno blokováním slunečního světla popelovými částicemi a také vytvořením kyseliny sírové, která odrážela sluneční záření. Jelikož erupce hory Tambora byla nejsilnější zaznamenanou v historii, je pravděpodobné, že měla významný vliv na konkrétní počasí v roce 1816, což je potvrzeno i pomocí klimatických modelů.

„Zahrnutí vulkanických vlivů do klimatických modelů může ochlazení vysvětlit a podle našich odhadů zvyšuje pravděpodobnost extrémně nízkých teplot až stokrát,“ uvedl geolog Andrew Schurer. „Bez vulkanického působení je méně pravděpodobné, že by bylo tak vlhko, a velmi nepravděpodobné, že by bylo tak chladno.“

Zdroj: IFLScience, Eurekalert, redakce