Ruský BMP-1 vlastní výroby: Starožitnost ze 60. let poskytuje posádce pouze iluzorní ochranu

Rusové mají problémy se svými bojovými vozidly pěchoty a některé jednotky získávají zpět vozidla zabavená Ukrajincům. Vysvětlíme, proč to dělají a zda to má smysl.

Rusové i přes pokrok v podobě dobytí Avdijivky přicházejí v posledních měsících o velké množství obrněné techniky, kterou je stále obtížnější nahradit. Z postsovětských skladů již dávno zmizely kvalitnější kusy a zůstaly jen kusy ve špatném stavu vyžadující velké množství práce.

V případě frontové techniky mají naopak problémy s její opravou Rusové, kteří ji nemohou hromadně obnovovat, protože často prostě není co obnovovat. Kromě toho se Ukrajinci snaží v rámci možností zasáhnout opuštěná vozidla v pásmu země nikoho (území nekontrolované ani jednou ze stran), a to mimo jiné pomocí bezpilotních letounů.

V tomto kontextu není překvapivé používání zabavených ukrajinských vozidel, která se některé posádky snaží modernizovat. Stojí za zmínku, že podobné věci dělají i Ukrajinci, ale ti byli ještě nedávno mnohými považováni za druhou světovou armádu. Níže se můžete podívat, jak se Rusové snaží modernizovat bývalé ukrajinské bojové vozidlo pěchoty (BVP) BMP-1 na standard BMP-1AM Basurmanin.

15th December 2023
Previously unseen captured 🇺🇦Ukrainian BWP-1.
Russians are installing turret from BTR-82 on it. pic.twitter.com/02jvV67XWK

— Aloha (@aloha9916) March 24, 2024

BMP-1AM Basurmanin – ocelová rakev z 60. let s větší palebnou silou

Zde se Rusové snaží o improvizovanou verzi ukrajinského BMP-1, který je ve službě od roku 2020: BMP-1AM Basurmanin. Hlavním bodem této modernizace bylo použití bezosádkové věže vypůjčené z obrněného transportéru BTR-82A.

Jedná se o významný pokrok, protože automatický kanon 2A42 ráže 30 mm je mnohonásobně univerzálnější než kanon 2A28 Grom ráže 73 mm a odpalovací zařízení protitankových řízených střel 9M14 Malutka. V případě kanonu 2A28 Grom má smysl pouze jeho použití jako samohybného dělostřeleckého prostředku s dostřelem až 4,5 km.

Naopak pro útok na jiná obrněná vozidla, boj s lehkým opevněním nebo pěšáky v otevřeném terénu je mnohem vhodnějším řešením automatický kanon 2A42 s rychlostí palby 200-300 ran/min nebo 550-800 ran/min v závislosti na zvolené verzi nebo nastavení. Kanon je navíc dvoučinný, což umožňuje plynulou změnu typu munice, např. z tříštivé a demoliční na protitankovou nebo naopak.

Zbytek této starožitnosti ze 60. let však zůstává nezměněn, takže její pancéřování poskytuje posádce pouze iluzorní ochranu. V praxi to znamená odolnost vůči běžné puškové munici nebo dělostřeleckým šrapnelům.

Zdroj: Tanks Encyclopedia, WP Tech, redakce