Neuvěřitelných sedmdesát let poté, co Američané osvobodili Dachau, se Joshua Kaufman a Daniel Gillespie znovu setkali.
Poprvé se Joshua Kaufman setkal s Danielem Gillespiem 29. dubna 1945, kdy američtí osvoboditelé vpochodovali do nechvalně proslulého koncentračního tábora Dachau 19 kilometrů od Mnichova a rozrazili dveře věznice.
Gillespie, střelec 42. duhové divize, byl hluboce šokován a emocionálně zničen tím, co tam viděl. Kousek od tábora našli Američané několik desítek železničních vagónů nacpaných hnijícími těly. Uvnitř našli další těla a asi 30 000 přeživších, většinou vyhublých až na kostru. Mnozí z nich byli do Dachau převezeni z jiných táborů, když si Němci uvědomili, že spojenecká vojska postupují.
Když Gillespie a jeho kolegové z G.I. dorazili, Joshua Kaufman byl zavřený ve vagonu pro dobytek před táborem a nevěděl, jestli ho každou chvíli nezabijí. „Malou dírou ve zdi jsem viděl, jak se blíží američtí vojáci s tanky, a viděl jsem, jak Němci utíkají pryč. Američtí vojáci pro mě byli důkazem, že Bůh existuje a že byli sesláni z nebe,“ řekl Kaufman.
O sedm desetiletí později uspořádal německý dokumentární štáb dojemné setkání Kaufmana a Gillespieho pro dokumentární film „The Liberators: Why They Fought“, který napsal a režíroval Emanuel Rotstein. „Nezapomenu na den, kdy jsi otevřel dobytčák a osvobodil jsi mě,“ řekl Kaufman Gillespiemu, když si stoupl na zem, aby mu z vděčnosti políbil nohy. „Chtěl jsem to udělat už sedmdesát let. Mám tě rád, mám tě moc rád,“ řekl.
Kaufman, který v koncentračním táboře Osvětim přišel o matku a sourozence, byl převezen do Dachau, kde dřel jako otrocký dělník a byl nucen pracovat v nedaleké muniční továrně. Byl jedním z více než 200 000 vězňů, kteří byli do tábora přivezeni v průběhu války. V Dachau zahynuly desetitisíce vězňů, kteří se stali oběťmi zplynování, hladovění, bití a krutých lékařských experimentů.
Gillespie označil to, co v Dachau viděl, za nejhlubší šok svého života a jeho účast na osvobození tábora navždy změnila jeho život. „Když jsem poprvé viděl ty lidi a to, jak se s nimi zacházelo, poprvé jsem si pomyslel, že být vojákem je určitě něco, co je dobré.“
Po válce se Kaufman stal vojákem v Izraeli, později emigroval do Ameriky, kde se oženil, vychoval tři dcery a pracoval jako samostatný instalatér. Gillespie se také oženil, zplodil osm dětí a pracoval jako obchodník. Ani jeden z nich nevěděl, že žijí v okruhu jedné hodiny jízdy od toho druhého, až do jejich setkání na pobřeží v Huntington Beach v Kalifornii.
Ve filmu jsou mezi sedmi přeživšími a osvoboditeli, kteří se vracejí do Dachau, aby si připomněli výročí osvobození. Film ukazuje, jak se taková potenciálně bolestivá cesta stala pro všechny zúčastněné katarzí a uzdravením. „Vyšel jsem z pekla na světlo. Za to jsem mu (Gillespiemu) neskonale vděčný,“ řekl Kaufman.
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.
To jsou životy ,a lidé jsou nepoučitelní