Ponorky a jaderné hypersonické střely: Zbraně ve francouzském jaderném arzenálu

Jaké zbraně má Francie k dispozici ve svém jaderném arzenálu a jaké má možnosti reagovat na agresivní akce Kremlu?

Slova prezidenta Macrona sice vyvolala vlnu komentářů, ale neměla by být překvapením. Francouzský politik nahlas řekl, co vyplývá z francouzské doktríny o použití jaderných zbraní. Ta předpokládá vojenské použití atomu za přesně definovaných podmínek, mezi něž nepatří jaderný útok Ruska na Ukrajinu. Ačkoli Francie odmítá možnost taktického použití jaderných zbraní, technicky je toho schopna. Na rozdíl například od Spojeného království, které omezilo své jaderné odstrašování na ponorky, Francie již léta soustavně vyvíjí rakety vzduch-země s jadernými hlavicemi.

V tomto ohledu má (zatím) větší schopnosti než Spojené státy a její výdaje na jaderné odstrašování činí 12 % jejího obranného rozpočtu. Jak tedy vypadá francouzský jaderný arzenál? Francie nedisponuje klasickou jadernou triádou námořních, vzdušných a pozemních nosičů jaderných hlavic. To však neznamená, že je v tomto ohledu méně vyzbrojená než USA nebo Rusko. V současné době se francouzský jaderný arzenál skládá z flotily ponorek a neustále vyvíjených letadel.

Námořními nosiči francouzských jaderných zbraní jsou čtyři ponorky typu Le Triomphant (Le Triomphant, Le Téméraire, Le Vigilant a Le Terrible). Jedná se o plavidla, která byla uvedena do provozu v letech 1997 až 2010 a jsou vybavena jaderným pohonem. Teoreticky jsou na bojové hlídce vždy dva z nich.

Tato 138 metrů dlouhá plavidla mají pod hladinou výtlak více než 14 000 tun a jejich posádku tvoří 111 osob. Kromě čtyř torpédometů ráže 533 mm je jejich klíčovou výzbrojí 16 balistických raket. Původně to byly střely M45, ale cílovou výzbrojí francouzských lodí jsou novější střely M51.

Jedná se o velké rakety, které měří na délku více než 12 metrů a váží více než 50 tun. Dolet raket M51 zůstává záhadou, ale odhaduje se na 8000-10 000 km. Každá raketa může být vybavena až 10 jadernými subhlavicemi TN 75 (MIRV) o síle 150 kt (asi devětkrát silnější než bomba svržená na Hirošimu).

Teoreticky to znamená, že jedna francouzská ponorka může mít na palubě až 160 jaderných hlavic, z nichž každá může zasáhnout jiný cíl. Leteckou složku francouzského arzenálu tvoří rakety ASMP-A, vývojová verze raket ASMP z 80. let 20. století. Francie upustila od pomalu padajících jaderných pum (jako je americká B61) AN-22 a AN-52 ve prospěch řízených střel s jadernou hlavicí.

Střela ASMP-A může být vybavena bojovou hlavicí TN 81 o síle 150-300 kt. Její současná verze má dolet asi 500 km a letí rychlostí Mach 3. Zbraně tohoto typu mohou nést letouny Rafale (včetně námořní verze Rafale-M) a starší letouny Dassault Mirage 2000N (donedávna také Dassault Super Étendard).

ASMP-A není posledním slovem Francie v oblasti jaderných raket vzduch-země. V současné době se vyvíjí střela ASMPA-R delšího doletu a také nástupce střel ASMP/A/R s názvem ASN4G (air-sol nucléaire de 4e génération).

Půjde o jadernou hypersonickou střelu, která dosáhne rychlosti Mach 7-8. Zbraň vyvinutá společností ArianeGroup bude nesena letouny Rafale a poskytne dolet přes 1000 km při velmi vysokých rychlostech.

Francie má v současnosti k dispozici přibližně 300 jaderných hlavic. Kdy je lze použít? Prezident Macron v roce 2020 přednesl projev o francouzské jaderné doktríně na pařížské École de Guerre.

Francouzská doktrína předpokládá použití jaderných zbraní pouze v sebeobraně v případě „ohrožení životních zájmů Francie“. Sebeobrana v tomto případě znamená možnost, že Francie jako první provede jaderný útok – má to být jakési poslední varování zemi, jejíž jednání ohrožuje francouzské „životní zájmy“.

Prezident Macron zároveň zdůraznil, že odmítá možnost taktického použití jaderných zbraní. Uvedl také, že Francie předem neurčuje potenciální cílové státy pro takové zbraně, ale zároveň si musí zachovat potenciál zcela zničit politická, ekonomická a vojenská centra moci případného agresora.

Zdroj: tech.wp.pl