Vědkyně se znovu setkala s velrybou, která ji zachránila před obrovským žralokem

Vědkyně Nan Hauserová v rozhovoru vzpomínala na neobvyklé a šokující setkání mezi ní, keporkakem a žralokem tygřím.

Její setkání s přehnaně ochranářskou velrybou zblízka bylo docela děsivé. Při natáčení u Rarotongy na Cookových ostrovech plavala Hauserová ke dvěma keporkakům, když na ni jeden zaútočil.

Velryby, které jsou často považovány za mírné obry, jsou nesmírně silná zvířata. Objetí velrybou je proto složité, pokud nechcete být rozmačkáni nebo roztočeni do spirály. V případě Hauserové se zdálo, že ji velryba chce pod svou ploutev schovat.

V obavě o její život se situace ještě zhoršila, když ji keporkak vytáhl z vody na hřbet a odmítl ji pustit. Když se jí konečně podařilo získat trochu prostoru, ukázala se motivace bizarního chování keporkaka.

V dálce viděla něco, co vypadalo jako dvě velryby, z nichž jedna mlátila ocasem o vodu. Při bližším pohledu si všimla, že druhá velryba se pohybuje zvláštním způsobem, s ploutvemi zastrčenými dovnitř a ocasem kmitajícím ze strany na stranu místo nahoru a dolů.

V tu chvíli si Hauserová uvědomila, že se dívá na největšího žraloka tygřího, jakého kdy viděla. „Celý život jsem strávila pod vodou a viděla jsem spoustu žraloků tygřích,“ vysvětlila. „Tenhle byl jako náklaďák. Byl to obrovský žralok tygří a blížil se přímo ke mně.“

Hauserová se domnívá, že se ji velryba snažila dostat pod svou ploutev, aby ji ochránila. Zdá se, že tato motivace zachránit jí život se potvrdila, protože její poslední akcí bylo dostat ji na svůj hřbet a převézt ji zpět na loď.

„Dodnes nemohu uvěřit, že se to stalo, a být vědcem je to ještě těžší,“ řekla. „Kdyby mi někdo vyprávěl tenhle příběh, nevěřila bych mu.“

O keporkacích je známo, že se u nich projevuje altruismus, což je rys chování, kdy uděláte něco pro jiného jedince, z čeho nemáte žádný prospěch. Příběh Hauserové je toho bezvadným příkladem, protože velryba se vystavila nebezpečí, aby ochránila člověka.

Je to tedy docela hrdina a je úžasné, že se Hauserová rok a 15 dní po této události znovu setkala se svým zachráncem. Vysílačkou jí oznámili, že do oblasti připlula velryba, a poté, co se na ni Hauserová na člunu podívala, poznala, že její ocasní ploutev má dva zářezy, stejně jako ten, který jí zachránil život.

„A pak už jsem věděla jen to, že velryba připlula vedle boku lodi,“ řekla Hauserová. „Ignorovala všechny ostatní na lodi a zírala přímo na mě… Podívala jsem se na ni, uviděla jsem jizvu na hlavě a jen jsem vykřikla: Je zpátky, nemůžu tomu uvěřit, je zpátky! …a opravdu tam byla.“

Zdroj: BBC Earth, Daily Mail, redakce