Škrcení hroznýšem je ikonickým zvířecím útokem. Když se had obtočí kolem své kořisti, může z ní během několika minut vyždímat život a pak ji celou spolknout.
Dosud však nebylo jasné, jak hroznýš královský tak silně stiskne nebo spolkne něco tak velkého jako opici, aniž by se udusil.
Nyní experimenty ukázaly, že když je jedna část hrudního koše hroznýše stlačená a brání tak části plic, která je v ní uzavřená, nasát vzduch, může had pohnout jinou částí hrudního koše a nafouknout tam plíce. Bez této schopnosti by hroznýši a další hadi pravděpodobně nemohli začít škrtit a polykat velkou kořist.
Biolog John Capano z Brownovy univerzity v Providence ve státě New York a jeho kolegové implantovali třem hroznýšům kovové značky na žebra, a to asi do jedné třetiny a do poloviny těla zvířat. Sledování těchto značek na rentgenových videozáznamech zvířat umožnilo vědcům mapovat pohyby žeber v různých částech hadích plic.
Na těchto videích tým obtočil manžetu na měření krevního tlaku kolem různých částí těla zvířat. Poté vědci zvyšovali tlak manžety, dokud se hrudní koš nemohl v dané oblasti pohybovat, napodobovali tak efekt, kdy had používá tuto část těla k uchopení nebo spolknutí kořisti.
Když byli hadi sevřeni manžetou asi v jedné třetině těla, dýchali tak, že posunuli některá žebra blíže k ocasu. Když byli hadi ovinuti manžetou asi v polovině těla, dýchali tak, že některá žebra posunuli blíže k hlavě. „V podstatě mohou dýchat, kde se jim zachce,“ říká Capano. To ho nutí přemýšlet, zda hadi upravují své dýchání i při jiných činnostech, které stlačují jejich tělo, například při plazení.
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.