Jak masové vymírání dinosaurů umožnilo hadům hodovat na nové rozmanité stravě

Ať už vás z nich mrazí, nebo ne, hadi jsou úžasná zvířata. Nejenže je třeba obdivovat jejich fyziologii, ale jejich rozmanitost je neuvěřitelná.

Na naší planetě žije téměř 4000 druhů různých hadů, což představuje více než 10 % suchozemských obratlovců. Jejich evoluce dala vzniknout obrovské rozmanitosti potravních návyků, které jsou často specializované a odlišné od jiných živočichů, například ještěrů.

Kořeny této potravní rozmanitosti však nejsou dobře známy, zejména ve vztahu k nejranějším dobám evoluce hadů. Dva vědci však kdysi prozkoumali hlubokou minulost těchto plazů a zjistili, že masové vymírání dinosaurů znamenalo dramatický zlom. Ekologické niky, které zůstaly po jejich mrtvých protějšcích prázdné, rychle zaplnili hadi, kteří se rychle vyvinuli tak, aby se dokázali vypořádat s nejrůznější kořistí.

Hadi se ve fosilních nálezech zachovávají jen zřídka, což je jeden z důvodů, proč je jejich raná evoluce méně známá. Michael Grundler, postdoktorand na Kalifornské univerzitě, a jeho kolega Daniel Rabosky z Michiganské univerzity zkoumali žijící druhy hadů, aby prozkoumali jejich minulost.

Shromáždili více než 34 000 veřejně dostupných zpráv o potravě hadů 882 druhů, které vycházely ze setkání s volně žijícími zvířaty v terénu nebo z pitvaných a konzervovaných muzejních exemplářů. Poté použili genetické informace získané od moderních hadů k vytvoření rodokmenu těchto bezkončetinových plazů.

Následně použili inferenční matematický model k rekonstrukci rychlosti, jakou se mohla měnit potrava dávných hadů.

„Zjistili jsme, že po počátečním odklonu od konzumace bezobratlých živočichů se rozmanitost potravních návyků hadů po hranici K-Pg rychle zvyšovala,“ napsali autoři ve své studii publikované v časopise PLOS Biology v roce 2021.

Hranice K-Pg, jinak známá jako hranice křídy a paleogénu, označuje bod, kde skončilo období křídy, což je také doba, kdy vyhynuli dinosauři. Po této události vymírání došlo k rychlé explozi rozmanitosti stravy, která vedla k široké škále stravovacích stylů mezi hady, které vidíme dnes.

Výsledky ukázaly, jak může být „evoluční osud“ utvářen vymizením konkurentů spolu s nárůstem kořistních druhů, jako jsou hlodavci, ptáci, ryby, obojživelníci, bezobratlí a další plazi, v případě hadů.

„Naše výsledky naznačují, že opakované transformační posuny v potravní ekologii jsou důležitou hnací silou adaptivní radiace u hadů a poskytují rámec pro analýzu a vizualizaci evoluce komplexních ekologických fenotypů na fylogenetických stromech,“ napsali autoři.

Navzdory síle těchto zjištění tým přiznal, že 882 druhů, které zkoumali, představuje méně než čtvrtinu žijící diverzity hadů. Navíc polovina druhů v souboru dat je zastoupena pouze 12 nebo méně pozorováními. Proto je v budoucnu zapotřebí další práce.

„Naše výsledky upozorňují na tento nedostatek a zdůrazňují zásadní potřebu shromažďovat více přírodovědných dat, která by pomohla zlepšit naše chápání toho, jak se vyvíjejí složité ekologické vlastnosti.“

Zdroj: Popular Science, IFLScience, redakce

Upozornit na nové komentáře
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
0
Co si o tom myslíte? Napište nám váš názorx