Pravěký svět nebyl rájem bez nemocí, ale diagnostikovat pravěké nemoci je ošemetné, choroboplodné zárodky obvykle dobře nezkamení. Nyní však vědci objevili důkazy o tom, co se zdá být nejstarší známou infekcí dýchacích cest u dinosaura.
Léze nalezené v obratlích 150 milionů let starého mladého sauropoda přezdívaného Dolly ukazují na plicní infekci, která se přesunula do kostí. Tento dinosaurus s dlouhým krkem, byl pravděpodobně blízce příbuzný diplodoku. V době své smrti byl dlouhý asi 18 metrů a starý necelých 20 let.
Analyzované fosílie zahrnovali dinosauří lebku a prvních sedm krčních obratlů, které obsahovaly vzduchové vaky napojené na plíce a další části dýchacího systému. Podobné znaky mají i kosti mnoha dnešních ptáků, kteří jsou novodobými dinosaury. Na pátém až sedmém obratli mají fosilie kostní léze v místech, kde by vzduchové vaky zasahovaly do kosti. Podivně tvarované a strukturované hrboly vyčnívají z kosti až 1 cm.
Je nutno podotknout, že je nepravděpodobné, že by léze objevující se na podobných místech byly kostní nádory, které jsou u ptáků stejně spíše výjimečné. Tyto léze se vytvořily v reakci na infekci dýchacích cest, která se rozšířila do vzdálených vzdušných vaků. Aby infekce ve vzduchových váčcích krčních obratlů způsobila kostní léze, musí se jednat o chronický stav.
Ačkoli by Dollyiny kostní léze nebyly pro dávného pozorovatele zřejmé, pravděpodobně měla horečku, kašel, ztížené dýchání a výtok z nosu. Není však jasné, zda šlo o bakteriální, virovou nebo plísňovou infekci.
Nemoci jako artritida a dna, stejně jako další infekce, byly u dinosaurů a dalších dávných tvorů zaznamenány již dříve. A i když se zdá, že Dollyina respirační infekce je nejstarší známou u dinosaura, není zdaleka rekordní. V roce 2018 vědci popsali infekci podobnou tuberkulóze u mořského plaza, který žil asi před 245 miliony let.
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.