Pyskoun korunkatý dokáže vnímat světlo prostřednictvím kůže – i když je mrtvý

Stejně jako mnoho jiných mořských živočichů žijících na útesech je i pyskoun korunkatý odborníkem na změnu barvy kůže – a ukazuje se, že k tomu ani nemusí být živý.

Jak mohou bez použití očí zjistit změny prostředí, které je ke změně barvy vůbec vedou? Vědci se domnívají, že odpověď se skrývá pod jejich kůží. Když pyskoun korunkatý ve Florida Keys plaval směrem k návnadě na rybářském prutu bioložky Lori Schweikertové, pravděpodobně netušil, že ho čeká předčasný konec a že otevře zcela novou cestu výzkumu.

Když ho šla vyzvednout z paluby lodi, všimla si, že mrtvá ryba změnila barvu a vzor tak, aby odpovídala podlaze. Vzhledem k tomu, že už rozhodně nepoužívala oči, chtěla Schweikertová vědět, jak rozpoznala nové prostředí a jak se zamaskovala.

Stejně jako mnoho jiných živočichů měnících barvu má i pyskoun korunkatý v kůži vrstvu specializovaných buněk obsahujících pigment, které se nazývají chromatofory. Když se zrnka pigmentu v těchto buňkách přiblíží k sobě nebo oddálí od sebe, kůže změní barvu.

U některých živočichů může být tento proces spuštěn vizuálně; jejich oči detekují predátora, který spustí signál do mozku, jenž následně vyšle signál do chromatoforů. Vědci potřebovali zjistit, co tento proces spustí, když se na něm oči a mozek ryby nepodílejí.

Pomocí mikroskopu se Schweikertová a její tým blíže podívali na to, co se děje v rybí kůži. Pod vrstvou chromatoforů objevili další vrstvu tvořenou jiným typem buněk, plnou bílkoviny detekující světlo, známé jako opsin. Jako projev podvědomého perfekcionismu tyto vrstvy spolupracují a vytvářejí zpětnou vazbu, která umožňuje rybě zdokonalovat barvu.

Opsiny detekují změny ve světle, které je schopno proniknout skrz zrnka, a fungují tak jako živé vysílání změn probíhajících venku. Vědci si zatím nejsou jisti, jak přesně, ale opsiny tuto informaci předávají zpět chromatoforům nahoře, čímž spustí pohyb pigmentu a změnu barvy kůže ryby.

Zatímco tento výzkum dal bioložce konečně odpověď na otázku, proč její večeře z mořských plodů změnila barvu, má důsledky i mimo svět přírody. Výzkumníci, kteří se na něm podíleli, doufají, že jej bude možné využít ke zdokonalení technologií, které rovněž využívají smyslové zpětné vazby.

Zdroj: Nature, Eurekalert, redakce