Pokud jste ještě neslyšeli o Fermiho paradoxu, pak je to asi takto: Jak je možné, že se vzhledem k rozlehlosti vesmíru a z toho vyplývající pravděpodobnosti vývoje života jinde dosud žádná mimozemská civilizace nepokusila navázat kontakt s lidmi?
Za tu krátkou dobu, co hledáme, jsme našli mnoho exoplanet. Určitě tam někde musí být někdo jiný, kdo stejně jako my zoufale touží najít další. Od doby, kdy tuto otázku v roce 1950 položil Enrico Fermi, se objevila celá řada odpovědí, od neškodných až po naprosto děsivé.
Jednou z nich je, že na to prostě ještě nebyl dostatek času. Mimozemské civilizace mohou stejně jako my upřednostňovat hledání technologických stop, které jsme prostě nevysílali dostatečně dlouho. Na druhou stranu je možné, že v celém vesmíru existuje tendence, že se civilizace zničí dříve, než dosáhnou dostatečné vyspělosti, aby mohly navázat kontakt.
Hypotéza zoologické zahrady
Jedním z prvních vysvětlení, které navrhl John Allen Ball v roce 1973, je hypotéza zoologické zahrady. Podle ní o nás mimozemšťané možná vědí, ale skrývají se před námi.
„Mezi v současnosti populárními představami o mimozemské inteligenci má mnoho zastánců myšlenka, že se s námi ‚oni‘ snaží mluvit,“ napsal Ball ve svém článku. „Tato myšlenka se mi zdá nepravděpodobná a hypotéza zoologické zahrady je vlastně jejím protikladem.“
„Domnívám se, že jediný způsob, jak můžeme pochopit zjevnou neinterakci mezi ‚nimi‘ a námi, je hypotéza, že se záměrně vyhýbají interakci a že oblast, v níž žijeme, vyčlenili jako zoologickou zahradu.“
Stejně jako my vyčleňujeme území jako přírodní rezervace a ponecháváme nekontaktované kmeny bez kontaktu, mohou se vyspělé civilizace rozhodnout nechat nás vyvíjet se na vlastní pěst a sledovat náš pokrok, jako pozorujeme zvířata v zoo. Jakmile by civilizace dostatečně vyspěly (technologicky nebo politicky) navázaly by kontakt. Stejně jako na Zemi by tyto dříve nekontaktované civilizace „byly nakonec pohlceny a zničeny, zkroceny nebo možná asimilovány“.
To by znamenalo, že by existovala vládnoucí civilizace/soubor civilizací, které by se všechny dohodly, že budou respektovat zoologické zahrady, podobně jako „hlavní směrnice“ ve Star Treku.
„Obecně vzato tedy musíme brát v úvahu pouze technologicky nejvyspělejší civilizace, protože ty budou v určitém smyslu ovládat vesmír,“ napsal Ball.
Bohužel, stejně jako u mnoha jiných řešení Fermiho paradoxu, nám neposkytuje způsob, jak jej otestovat. V podstatě je to jako nevědět, jestli je váš dům prázdný, nebo je plný lidí, kteří jsou tak technologicky vyspělí, že se můžete dívat přímo na ně a nevidět nic než lampu.
„Hypotéza zoologické zahrady předpovídá, že je nikdy nenajdeme, protože nechtějí být nalezeni a mají technologické schopnosti, aby si to pojistili,“ píše Ball. „Tato hypotéza je tedy falzifikovatelná, ale v zásadě ji nelze potvrdit budoucími pozorováními.“
Ballovi se tato myšlenka nelíbila a označil ji za „psychologicky nepříjemnou“, protože by bylo příjemnější si myslet, že by nás mimozemšťané chtěli kontaktovat, kdyby věděli, že jsme tady.
„Historie vědy však obsahuje řadu příkladů psychologicky nepříjemných hypotéz, které se ukázaly jako správné,“ uzavřel.
Samozřejmě není úplně jasné, zda bychom chtěli navázat kontakt, i kdybychom mohli. Podle hypotézy Dark Forest, pokud tam venku existuje byť jen jedna civilizace, která se pekelně snaží o zničení, by pro všechny ostatní civilizace mohlo mít smysl mlčet pro případ, že bychom náhodou upoutali jejich pozornost.
Zdroj: Universe Today, ScienceDirect, redakce
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.
Představa mimozemšťanů je dětsky naivní… pokud nějaké „cizí“ entity existují, bude to záležitost jiných dimenzí ale rozhodně je nenajdeme v iluzi našeho hmotného vesmíru. Na druhou stranu chápu, že mnozí lidé chtějí věřit pohádkám.
Zoo je správná myšlenka, je to tak, že nás pravidelně navštěvují, pozorují nás z orbity, ale od Ježíše nás už nekontaktují, i když tu s náma žili deset tisíc let, myslím že se nás teď už bojí. Naposledy tu byli v roce 1942 a ti nejlepší z nás, géniové své doby se s nimi dokázali spojit na mimosmyslové úrovni, což vedlo k radikálnímu technologickému pokroku za WWII. Málokdo ví, že se nám podařilo zkopírovat ten jejich antigravitační pohon, ale fyzika zatím tolik nepokročila, tak kromě mne nikdo neví jak to funguje. Antigravirační pohon zanechává ve vesmíru viditelnou stopu a když teď vime kde žijí můžem je navštívit, i když se lítá rychlostí světla, pořád na zemi uplynou stovky let.