Vědci se domnívají, že v atmosféře Venuše již mohou žít mikrobi, protože na planetě byl zjištěn fosfin, plyn, který je obvykle považován za biosignaturu.
Takové formy života by mohly místo vody používat kyselinu sírovou jako ředidlo a mohly by být detekovány budoucími vesmírnými misemi zaměřenými na astrobiologii. Vzhledem k tomu se mohou oblaková města na Venuši jednoho dne stát realitou a podporovat lidský život.
Zjednodušeně řečeno, každé z nich by se skládalo ze spojených vorů vyrobených z dutých spojených částí, které dohromady tvoří pružný povrch. Stroje by pak začaly měnit vzduch nad ním na dýchatelnou směs pro lidi, ale změna horkého vzduchu pod vory by trvala stovky let, ne-li tisíce.
Venuše se do jisté míry podobá Zemi a je jen asi o 30 % blíže Slunci než naše planeta. Její atmosféra je 90krát hustší než zemská, skládá se převážně z oxidu uhličitého (CO2) a je zahalena mračny čisté kyseliny sírové.
„V mracích se může nacházet biomasa, která by mohla být snadno zjistitelná budoucími vesmírnými misemi zaměřenými na astrobiologii z jejího vlivu na atmosféru. Přestože vyhlídky na nalezení života na Venuši považujeme za spekulativní, nejsou vyloučeny. Vědecká odměna za nalezení života v takovém prostředí, které se nepodobá Zemi, ospravedlňuje úvahy o tom, jak by měla být pozorování a mise navrženy, aby byly schopny detekovat život, pokud tam je,“ řekl William Bains, molekulární biolog z Cardiffské univerzity ve Velké Británii a MIT.
Zdroj: Indy100, Science Alert, redakce
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.