Skrytá hranice hluboko v oceánu rozděluje zvířata na dva tábory

Hluboko pod hladinou oceánu nejsou všechny ekosystémy postaveny stejně. A jak nyní zjistil mezinárodní tým vědců, v největších hloubkách převládá určitý druh organismů.

V hloubce přibližně 4400 metrů má většina živočichů, kteří se skrývají v temnotě, měkké, hebké tělo. Teprve nad touto hranicí se obvykle vyskytují měkkýši s tvrdou skořápkou. Důvodem je podle vědců dostupnost minerálů, z nichž se schránky tvoří. Tento poznatek by nám mohl pomoci chránit biologickou rozmanitost před lidskou činností v těchto chladných, temných a starobylých podmínkách.

Propastný oceán pokrývá více než 60 procent povrchu Země, ale o životě, který v něm žije, se toho ví velmi málo. Je to prostředí, které je pro člověka nepřátelské – drtivý tlak, mrazivé teploty a věčná tma, daleko od slunečního světla. Technologie se však zdokonalila natolik, že můžeme na dálku prozkoumat tyto nejtemnější hlubiny a odhalit podivné bledé a měkké podhoubí světa.

Simon-Lledó a jeho tým shromáždili pomocí hlubokomořských robotů rozsáhlou databázi snímků z propastné pláně známé jako Clarion-Clippertonova zóna, která se táhne v hloubce 3 500 až 6 000 metrů na dně Tichého oceánu mezi Mexikem a Kiribati v délce 5 000 kilometrů.

Na těchto snímcích pečlivě katalogizovali všechny živočichy, které se jim podařilo najít větší než 10 milimetrů. Indexovali více než 50 000 abyssálských živočichů – a všimli si výrazného rozdílu v typech živočichů nalezených v menších hloubkách ve srovnání s těmi v nejhlubších částech zóny.

Ani měkkýši s tvrdými schránkami se neobjevili v hloubce pod 4 400 m, ačkoli přechodnou zónu mezi oběma oblastmi obývaly všechny druhy podmořského života. Tato určitá hloubka, jak vědci zjistili, pravděpodobně souvisí s hloubkou karbonátové kompenzace.

Tvrdé schránky se tvoří z uhličitanu vápenatého, který se šíří oceánem od hladiny. Pod určitou hloubkou však zůstává nedostatečné množství uhličitanu vápenatého, což vede k jeho nedostatku na mořském dně, aby jej mohla přijmout fauna s tvrdými skořápkami.

To naznačuje křehkou rovnováhu v biologické rozmanitosti hlubokého oceánu, která může být snadno narušena okyselováním oceánu, změnou klimatu a hlubinnou těžbou, o níž se v současné době uvažuje v zóně Clarion-Clipperton. Výzkum byl publikován v časopise Nature Ecology & Evolution.

Zdroj: The Science Times, News Beezer, redakce