Studie tvrdí, že jedna bezesná noc může rychle zvrátit depresi na několik dní

Bezesné noci dávají vědcům vodítka, která by jim mohla pomoci vyvinout nová antidepresiva.

Už se vám někdy stalo, že jste celou noc spali a nakonec jste se cítili podráždění, hyperaktivní, dokonce jako opilí? Vědci se snaží tento pocit využít, aby zjistili, zda by mohl pomoci lidem trpícím depresí, a nová studie na myších odhalila změny v mozku, které ho zřejmě způsobují.

Pro většinu z nás není představa, že bychom se museli vzdát klidného spánku, nijak radostná. Když se však kvůli noční směně, dlouhé cestě nebo studiu na poslední chvíli probudíte, mnoho lidí zjistí, že se druhý den cítí překvapivě dobře. Můžete to popsat jako pocit „únavy a napětí“, závratě nebo dokonce trochu deliria (ale v dobrém slova smyslu).

Vědci se domnívají, že pokud může mít takový účinek jen jedna noční pauza, mohlo by nám to pomoci lépe pochopit, jak se mozek mění, aby ovlivnil naši náladu, a jak mohou některá antidepresiva, jako je ketamin, tak rychle účinkovat.

„Je zajímavé, že změny nálady po akutní ztrátě spánku jsou tak reálné i u zdravých jedinců, jak jsem to zažil já i mnozí další,“ uvedl ve svém prohlášení Mingzheng Wu, postdoktorand na Severozápadní univerzitě a první autor nové studie o spánkové deprivaci. „Přesné mechanismy v mozku, které vedou k těmto účinkům, však zůstávají málo známé.“

Aby se Wu a jeho tým dozvěděli více, provedli pokusy na zdravých dospělých myších. Vymysleli systém, jak udržet zvířata vzhůru a zároveň minimalizovat míru stresu, kterému jsou vystavena, pomocí ohrady s vyvýšenou plošinou nad pomalu rotujícím nosníkem. Myši se mohly buď chladit na plošině, nebo se vydat na průzkum dolů, ale musely se neustále pohybovat, aby se vyhnuly paprsku. Autoři zařízení testovali a zjistili, že když v něm byly myši umístěny, výrazně méně spaly.

Po noci strávené nedostatkem spánku autoři pozorovali, že se myši chovají agresivněji a hypersexuálněji. Viník? Dopamin – neurotransmiter odměny. Autoři zjistili, že se v mozku zvířat zvýšila dopaminová signalizace, ale nebyli si jisti, zda se jedná o specifický vliv na určité oblasti nebo o vliv na celý mozek. Podívali se proto blíže na čtyři oblasti (prefrontální kůru, nucleus accumbens, hypotalamus a dorzální striatum) a sledovali, zda se v nich uvolňuje dopamin, a pak je jednu po druhé umlčeli.

„Antidepresivní účinek přetrvával s výjimkou případu, kdy jsme vypnuli dopaminové vstupy v prefrontální kůře,“ vysvětlila vedoucí autorka Jevgenija Kozorovićová. „To znamená, že prefrontální kůra je klinicky relevantní oblastí při hledání terapeutických cílů. Ale také to posiluje myšlenku, která se v této oblasti v poslední době vytváří. Dopaminové neurony hrají v mozku velmi důležité, ale velmi odlišné role. Nejsou jen monolitickou populací, která jednoduše předpovídá odměny.“

Tento bod týkající se terapeutických cílů je klíčový. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) trpí depresí každoročně 16 milionů dospělých Američanů a antidepresiva jsou široce používána. Ačkoli pro některé lidi jsou tradiční antidepresiva transformující, nefungují u všech a mohou mít významné vedlejší účinky. Studie zkoumají potenciál nových přístupů, jako jsou psychedelika, pro nejhůře léčitelné případy, ale vždy je potřeba zlepšit porozumění, které by mohlo vést k novým terapiím.

To však neznamená, že by Kozorovitskij doporučoval jako rychlé řešení celonoční spánek. Organismy si možná tento stav zvýšeného vědomí vyvinuly pro chvíle, kdy je odložení spánku a vysoká pohotovost mohou ochránit před predátory a jinými hrozbami, ale časem začnou problémy chronického nedostatku spánku rychle převažovat nad těmito výhodami. Je to však důležitá nová cesta, kterou by se výzkumníci měli dále zabývat.

„Zjistili jsme, že ztráta spánku vyvolává silný antidepresivní účinek a přepojuje mozek,“ řekl Kozorovitskij. „Je to důležitá připomínka toho, jak naše příležitostné činnosti, jako je například bezesná noc, mohou zásadně změnit mozek během pouhých několika hodin.“

Zdroj: Earth, NPR, redakce