Zdravý rozum? Možná není tak běžný, jak se může zdát

„Dneska už nikdo nemá zdravý rozum!“ Asi jsme to někdy řekli všichni, přestože zdravý rozum by měl být univerzální schopností něco vědět a pochopit.

Nová studie naznačuje, že na něm vůbec nic univerzálního není – náš zdravý rozum může být ve skutečnosti méně kolektivní a více se týká osobního pohledu. Když někdo něco nazve „zdravým rozumem“, znamená to, že si obvykle myslí, že by to měl každý vnímat a chápat stejně. Výzkumníci Mark Whiting a Duncan Watts z Pensylvánské univerzity se snažili zjistit, co lidé považují za zdravý rozum a do jaké míry je to zdravý rozum.

Dvojice požádala 2 046 lidí, aby ohodnotili 4 407 tvrzení o zdravém rozumu z různých zdrojů, včetně zpravodajských médií, e-mailů z politických kampaní a populárních výroků. Ta se pohybovala od faktických tvrzení typu „trojúhelníky mají tři strany“ až po abstraktnější „vnímání je jediným zdrojem poznání, co není vnímáno, neexistuje“.

Účastníci byli dotazováni, zda s tvrzením souhlasí, proč odpověděli tak, jak odpověděli, a jak by podle nich odpověděla většina ostatních lidí. Museli také odpovědět na několik dalších otázek, například zda si myslí, že se tvrzení týká fyzické nebo sociální reality, a zda se jedná o názor nebo fakta.

Celkově tým zjistil, že to, co je vnímáno jako zdravý rozum, se mezi lidmi značně liší. Méně už to platilo pro fakta, jako je počet stran v trojúhelníku – i když v tuto chvíli bychom se nedivili, kdybychom našli konspirační teorii, podle které nám „velká matematika“ lže o tvarech.

Při bližším zkoumání příčin rozdílů ve vnímání zdravého rozumu lidmi se ukázalo, že způsob, jakým se člověk na dané téma dívá, může mít významný vliv na to, zda něco považuje za zdravý rozum, či nikoli. Například pokud jde o větu „všichni lidé jsou si rovni“, lidé, kteří jí nevěřili, ji méně často považovali za zdravý rozum.

Bylo zjištěno, že roli hraje také úroveň sociálního vnímání, ale možná nejpřekvapivější je, že demografické faktory, jako je věk, vzdělání a pohlaví, roli nehrají.

„Došli jsme k závěru, že ačkoli může existovat soubor znalostí, které jsou skutečně společné všem, tvoří pouze zlomek toho, co každý člověk považuje za zdravý rozum, přičemž ten druhý je vysoce idiosynkratický a potenciálně jedinečný pouze pro něj,“ píší vědci.

Co se týče využití tohoto výzkumu – tým věří, že má potenciální využití jak v sociálněvědním výzkumu, tak při zlepšování umělé inteligence.

Zdroj: Newsweek, Wikipedia, redakce