Derinkuyu: Starobylé podzemní jeskynní město, které pojme 20 000 lidí

Pod dlážděnými cestami v tureckém Derinkuyu se nachází starobylá říše tunelů a komor, která kdysi mohla pojmout až 20 000 lidí.

Podzemní město Derinkuyu, které se nachází více než 85 metrů pod povrchem země a má 18 úrovní, je největším podzemním městem na světě – nebo alespoň největším, které bylo kdy objeveno.

Tento labyrintový komplex pod Derinkuyu je vlastně jen jedním z řady podzemních měst, která se nacházejí v provincii Nevşehir ve středním Turecku a jejím okolí a jsou součástí světového dědictví UNESCO. Další soubor podzemních měst se nachází v nedaleké Kapadocii, jen něco málo přes 30 kilometrů severněji, ale Derinkuyu je největší a nejnavštěvovanější.

Návštěvníkům města se říká, že podzemní historii Derinkuyu „znovuobjevil“ až v roce 1963 místní muž, kterému se neustále ztrácely slepice. Poté, co si všiml, že jeho drůbež při rekonstrukci domu sklouzla do malé štěrbiny, odkryl temnou chodbu, která vedla do komplexu. Nakonec vyšlo najevo, že podobné skryté chodby vedoucí do podzemního sídliště obsahují stovky soukromých domů ve městě.

Uprostřed propletených zákoutí komplexu se nacházejí místnosti, které kdysi sloužily jako zasedací síň, stáje, kuchyně, skladovací prostory, obytné prostory a minivězení. Dokonce je vybaven překvapivě účinným ventilačním systémem, který umožňuje cirkulaci čerstvého vzduchu hluboko v útrobách labyrintu podobné stavby.

Podzemní komplex Derinkuyu nikdy nebyl domovem podivné komunity krtčích lidí, navzdory tomu, jak vypadal. Během své dlouhé historie sloužil především jako útočiště před válkou nebo obdobím strádání, ale nepředpokládá se, že by byl trvale obydlen po delší dobu.

O stáří města se vedou vášnivé diskuse, odhady se různí, ale někteří se domnívají, že práce na místě mohli zahájit Frýgové už před 2800 lety. Jistější je, že podzemní tunely byly využívány za perské Achaimenovské říše, založené Kýrem Velikým v roce 550 př. n. l., kde sloužily jako útočiště pro místní měšťany prchající před válkou.

Nejjasnější důkazy pocházejí z nápisů, kaplí a přestaveb komplexu, které ukazují, že jej v počátcích křesťanství obývali řecky mluvící křesťané. Poté byl využíván jako úkryt muslimských Arabů během arabsko-byzantských válek v letech 780 až 1180 n. l., než se stal opět útočištěm křesťanů v důsledku mongolských nájezdů ve 14. století n. l.

Existují dokonce zprávy, že komplex byl jako úkryt využíván ještě ve 20. století. Richard MacGillivray Dawkins, britský lingvista, který v oblasti studoval kappadockou řečtinu, uvedl, že se v tajemných podzemních tunelech ukrylo mnoho lidí, když je zastihla zpráva o masakru v Adaně v roce 1909.

V 21. století je však podzemní město Derinkuyu pouze turistickým bodem, který si návštěvníci mohou prohlédnout.

Zdroj: zmescience.com, Wikipedia, redakce