Americké ozbrojené síly dokončily certifikaci letounů F-35A pro nesení jaderných bomb B61-12, které tvoří většinu taktického jaderného arzenálu NATO v Evropě. Zde je ukázka schopností této kombinace.
F-35 JPO (Joint Program Office) byl letoun F-35A certifikován pro nesení termonukleárních bomb B61-12. Proces certifikace skončil v roce 2023, tedy několik měsíců před termínem stanoveným členy NATO na leden 2024. To znamená, že již některé letouny F-35A jsou schopny nést bomby B61-12, což je historická událost.
Letoun F-35A je prvním letounem páté generace, který prošel touto certifikací, a prvním strojem, který tohoto statusu dosáhl od 90. let minulého století. Je to výsledek více než desetiletého intenzivního úsilí 16 vládních a soukromých subjektů jaderného průmyslu.
F-35A – nástupce slavného letounu F-16
F-35A Lightning II je pokročilý víceúčelový letoun vyvinutý s využitím technologie stealth. Původně byl navržen jako úderný stíhací letoun, ale nakonec se z něj stal víceúčelový stroj. Stojí však za zmínku, že pro vzdušnou nadvládu by se lépe hodil ke strojům jako např: F-22 Raptor, Eurofighter Typhoon nebo Rafale.
Stojí také za to zdůraznit, že velmi pokročilé systémy detekce cílů pomocí radaru a optoelektronických senzorů mohou kompenzovat některé nedostatky této konstrukce.
Patří mezi ně především omezená schopnost nést zbraně a nízká rychlost letu. Vnitřní prostory letounu pojmou maximálně šest řízených střel vzduch-vzduch AIM-120 AMRAAM nebo například dvě pumy B61-12. Co se týče rychlosti, F-35A dosahuje maximálně 1,6 Machu a má problémy s letem nadzvukovou rychlostí bez použití přídavného spalování, tzv. supercruise.
Bomby B61-12 – nejnovější modernizace relikvie studené války
Bomby B61-12 jsou hlubokou modernizací gravitačních bomb B-61, které byly zavedeny do výzbroje USAF počátkem 60. let. Nejnovější verze B61-12 má termonukleární bojovou hlavici s nastavitelnou výbušnou silou (0,3 – 50 kT) a byla vybavena satelitním a inerciálním navigačním modulem spolu s novou ocasní částí pro korekci letu.
Stále se však jedná o gravitační bombu, která musí být svržena přímo nad cílem, což je pro nosič velmi riskantní. Přesto tyto bomby tvoří základ programu Nuclear Sharing a jsou rozmístěny v Belgii, Německu, Itálii, Nizozemsku a Turecku.
Zdroj: Wikipedia, WP Tech, redakce
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.