Tato technologie ignoruje potlačení nepřátelského EW, zajišťuje správnou navigaci a zvyšuje přesnost úderů. Používá se také v raketách Tomahawk a Storm Shadow, ale ukrajinští vývojáři šli dál a vytvořili její novou generaci.
Když už mluvíme o úderech dronů dlouhého doletu na cíle v Rusku vzdálené přes 1200 km od místa odpalu, klíčovým faktorem úspěchu je navigace. Je to proto, že dron musí nejen dosáhnout cíle, ale také se k němu dostat složitou trasou, která se snaží obejít oblasti chráněné protivzdušnou obranou nepřítele.
Toho by se jistě dalo dosáhnout využitím metod satelitní navigace, ale ty jsou zranitelné vůči systémům elektronického boje a Rusko s tímto vědomím investovalo spoustu peněz do rozšíření a zdokonalení své sítě EW. Navíc ještě před vypuknutím invaze na Ukrajinu v roce 2022 Moskva pracovala na vytvoření celých „EW polí“, která by potlačila satelitní navigaci nad celými regiony ruska.
Nemluvě o stacionárních systémech Tobol, z nichž jeden je umístěn v Kaliningradské oblasti a způsobuje neustálé problémy s GPS v Evropě. Podobná úroveň výkonu byla deklarována i pro systém Murmansk-BN.
Proto je spoléhání se pouze na satelitní navigaci příliš neefektivní. Proto ukrajinské dálkové drony využívají naváděcí systém popisovaný jako „základní forma umělé inteligence“ a pomáhá vzdušným prostředkům zjistit jejich aktuální polohu na základě okolí.
Jedná se v podstatě o iteraci známého systému DSMAC (Digital Scene Matching Area Correlation), který je však vylepšen moderními technologiemi. Původní DSMAC byl zaveden u střely Tomahawk, princip fungování je založen na předem načteném referenčním snímku terénu, který je vázán na jeho skutečné souřadnice. Během letu křižující střela průběžně pořizuje snímky terénu a porovnává je s referenčními.
Byl však vyvinut v 80. až 90. letech 20. století, kdy byla výpočetní kapacita a paměť omezená. V dnešní době však hardware umožňuje přednačíst do střely celou trasu, nejen její klíčové body a snadno rozlišitelné oblasti, jako jsou křižovatky. Pokročilé algoritmy pro rozpoznávání objektů navíc mohou raketě umožnit plnou navigaci podle orientačních bodů.
Z toho lze do značné míry odvodit, jakým způsobem se dron zaměřuje během závěrečné fáze letu. Stejný princip umožňuje naváděcímu systému rozpoznat zamýšlený cíl porovnáním jeho obrazu s referenčním obrázkem nebo modelem. Stejný druh technologie je použit v řízené střele Storm Shadow/SCALP. To také vysvětluje, jak například bezpilotní letouny Liutyi s takovou přesností likvidují relativně malé objekty.
Navigační systém používaný v ukrajinských bezpilotních letounech dlouhého doletu tedy není pouhou kopií systému DSMAC, ale ve skutečnosti jeho novou, pokročilejší verzí s mnohem širšími možnostmi.
Zdroj: Defense Express, CNN, redakce
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.