Je zajímavé, že Pancir-S1 je nasazen k ochraně rezidence Vladimira Putina. Skutečná účinnost těchto systémů je však sporná, jak uvádí server Technology.
Pancir-S1 je ruský samohybný protiletadlový raketový a zbraňový komplex. Je určen ke krytí civilních a vojenských objektů. Údajně může chránit i objekty před pozemními a povrchovými hrozbami.
Tato protiletadlová platforma krátkého dosahu může být namontována na pásovém podvozku, kolovém podvozku nákladního automobilu, přívěsu nebo namontována stacionárně. Obsluhují ji dva až tři operátoři. Funkci protivzdušné obrany plní automatická děla a řízené střely. Komplex je určen k ochraně relativně malých objektů před vzdušnými útoky (s posádkou i bez posádky).
Systém protiletadlové obrany Pancir-S1 se používá v zemích, jako je Ruská federace, Alžírsko, Irák, Írán, Spojené arabské emiráty, Omán, Srbsko, Sýrie, Etiopie a Libye.
Pancir-S1 není schopen zachytit rakety HIMARS
Ruská státní média často prezentují protiletadlový raketový a zbraňový komplex Pancir-S1 jako „superzbraň“, která je schopna ničit rakety HIMARS se 100% účinností. Ukrajinští odborníci však těmto tvrzením oponují a uvádějí některá zajímavá fakta o skutečné účinnosti této zbraně.
Protiletadlový raketový a zbraňový komplex Pancir-S1 není technicky schopen zachytit rakety HIMARS, jak uvedl vojenský a politický komentátor Oleksandr Kovalenko, který svůj názor zveřejnil na Telegramu. Expert reagoval zejména na zprávu kanálu „Zvezda“ patřícího Ministerstvu obrany Ruské federace, že komplex „Pancir“ dosahuje 100% účinnosti při zachycování raket HIMARS.
Kovalenko poukazuje na skutečnost, že ruská média hovoří o stejném systému protiletadlové obrany Pancir-S1, který byl rozmístěn kolem Kremlu a vytvořil kruhový systém protivzdušné obrany, ale nedokázal zabránit přistání dvou dronů na jedné z hlavních budov. „Budova byla chráněna stejným systémem, ale dva drony s maximální rychlostí menší než 1 km za sekundu přesto přistály na chráněné střeše,“ napsal expert.
Ukrajinský vojenský expert také uvedl další fakta o skutečné rychlosti zásahů Pancir-S1. Například stejná platforma byla použita v syrské válce. Dne 1. července 2018 potřeboval Pancir-S1 13 protiletadlových řízených střel k likvidaci 3 letících dronů. Za 6 měsíců dosáhl tento obranný systém velmi skromné míry eliminace cílů ve výši 19 %.
V roce 2020 ruská státní média také ukázala reportáž, v níž baterie složená ze čtyř Pantsirů-S1 měla zničit cvičný vzdušný cíl typu E-95 pomocí svých autokanónů 2A38M. Překvapivě cíl zůstal ve vzduchu i po několika společných salvách. Cvičný dron byl zasažen až po odpálení řízené rakety.
Existuje také modernizovaná verze této platformy, Pancir-S2, ale je známo, že i ta má problémy se zaměřováním.
Zdroj: technology.org, redakce
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.