Turecký bitevní vrtulník T929 ATAK-2 s ukrajinskými motory: Má potenciál pro ukrajinské ozbrojené síly?

T929 ATAK-2 je útočný vrtulník, který má být zařazen do výzbroje tureckých ozbrojených sil v roce 2025 a který stojí za bližší pozornost s ohledem na potřeby Ukrajiny.

Opravdový „rok tureckého leteckého průmyslu“ skutečně pokračuje a zdá se, že nabírá na obrátkách. Konkrétně společnost Turkish Aerospace Industries předvedla první a zatím statické zkoušky prvního prototypu útočného vrtulníku T929 ATAK-2.

Následovala řada významných událostí, včetně prvních kroků na obloze stíhacího letounu páté generace TF-X, cvičného a bojového letounu Hürjet, který nedávno uskutečnil svůj první let, stíhacího dronu Kizılma, jehož výroba má být zahájena v roce 2024, a prvního letu vlastního vrtulníku s vlastním motorem Gokbey. Tempo tureckého leteckého průmyslu je tedy opravdu impozantní.

Ačkoli v současné době probíhají první testy letounu T929 ATAK-2, který je poháněn motory TV3-117VMA-SBM1 společnosti Motor Sich, první plnohodnotný let se má uskutečnit ještě letos a jeho dodání tureckým ozbrojeným silám je plánováno na začátek roku 2025.

Vzhledem k tomu, že T929 je na rozdíl od lehkého T129 plnohodnotný bitevní vrtulník, k potřebě Ukrajiny modernizovat své armádní letectvo a k její přímé účasti na dodávkách motorů si ATAK-2 zaslouží okamžitou pozornost.

Je třeba poznamenat, že vývoj ATAK-2 začal teprve v roce 2019, což opět svědčí o velmi rychlém procesu vývoje. Pro srovnání – AH-64 Apache se začal projektovat v roce 1972, první let prototypu, který měl k sériové verzi poměrně daleko, se uskutečnil v roce 1975 a do armády byl zaveden až v roce 1984. Ruský Mi-28 je dlouhodobý konstrukční projekt, který byl zahájen v roce 1978, první let se uskutečnil v roce 1982 a do sériové výroby se dostal až v roce 2009.

ATAK-2 přitom patří do této kategorie letounů s maximální vzletovou hmotností 10 tun, zatímco u Apache je to 10,4 tuny, u Ka-52 10,8 tuny a u Mi-28 12,1 tuny. Zároveň použití dvou motorů TV3-117VMA-SBM1 o výkonu 2 500 koní poskytuje ještě lepší tah ve srovnání s podobnými stroji.

Důležitým aspektem je technologická vyspělost tohoto stroje díky integraci různých vysoce přesných zbraní a zaměřovacího a kontrolního systému s integrací nejen optické stanice, ale také milimetrového radaru MilDaR. Palubní systémy zahrnují systém elektronického boje a systém zaměřeného infračerveného protiraketového systému.

Přímá palba je založena na tepelně naváděných protitankových systémech UMTAS a poloaktivních systémech L-UMTAS s dosahem 8 km, které mohou být namontovány na 8 závěsných jednotkách. Na stejné pylony lze samozřejmě umístit i bloky neřízených střel, stejně jako jejich vysoce přesné verze, včetně tureckého Ciritu, který je koncepční obdobou APKWS. Základní výzbroj tvoří 30mm automatický kanon. Pro vzdušný boj je možné integrovat střely vzduch-vzduch, včetně AIM-9.

ATAK-2 je tedy plnohodnotný útočný vrtulník s rozsáhlou digitalizací všech systémů a integrací do automatizovaných systémů řízení. Zároveň mají být všechny jeho hlavní elektronické komponenty a zbraně turecké výroby. To otevírá cestu k mnohem snazším vývozním procedurám bez nutnosti povolení k reexportu z jiných zemí.

A pro Ukrajinu je úvaha o T929 ATAK-2 s lokální výrobou, zejména vzhledem k dodávkám motorů, zcela logická. Alternativou samozřejmě zůstávají letouny AH-64 Apache nebo AH-1Z Viper.

Zdroj: defence-ua.com, redakce