Někteří lidé tvrdí, že mrazivé počasí může ohrozit naše dodávky elektřiny – konkrétně v podobě poruchy větrných turbín. Pokud jsou však větrné elektrárny chráněny proti povětrnostním vlivům, není to pravda.
O větrné energii a zimě se začalo hlasitě mluvit už v roce 2021, kdy Texas zažil historicky nejnižší teploty a s nimi i masivní výpadek proudu. Vina byla rychle svalena na namrzlé větrné turbíny (a stala se z toho docela zajímavá politická debata o využívání obnovitelných zdrojů energie), ale problém nebyl ve větrné energii jako takové. Turbíny prostě nebyly na tak nízké teploty připraveny.
Podle mezinárodních konstrukčních norem by větrné turbíny měly být schopny provozu při teplotách až -20 °C. Větrné elektrárny však úspěšně fungují i v místech, kde může být mnohem chladněji, například v Severním moři, Finsku a Švédsku, kde nedávno panovala teplota -41,6 °C.
V těchto zemích se větrné turbíny navrhují s takzvanými „balíčky pro chladné počasí“. Ty mohou zahrnovat ohřívače maziv a ložisek turbíny a několik různých systémů zahrnujících detekci ledu, odmrazování, ochranu proti námraze a tvrzené senzory.
Švédská energetická společnost Skellefteå Kraft vytvořila jedno takové řešení, které má zabránit tomu, aby se led vůbec dostal do kontaktu s lopatkami. Jedná se o pokrytí lopatek větrné turbíny tenkou vrstvou uhlíkových vláken, která se v případě potřeby zahřívají, aby se zabránilo tvorbě ledu. Senzory proti námraze pak zjistí, kdy hrozí nebezpečí vzniku námrazy, a spustí systém odmrazování dříve, než se námraza stihne vytvořit.
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.