Indický rover Chandrayaan-3 vstoupil na oběžnou dráhu Měsíce

Indie překonala významný milník v úsilí stát se čtvrtou zemí, která uskutečnila měkké přistání na Měsíci.

Mise Chandrayaan-3 odstartovala 14. července a 5. srpna vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce. Přistání je naplánováno na 23. nebo 24. srpna. Spojené státy, Sovětský svaz a Čína vyslaly na Měsíc mise, které přinesly údaje a někdy i skutečné měsíční kameny.

Izrael však neuspěl, stejně jako partnerství Spojených arabských emirátů a soukromého Japonska, což dokazuje, že to není snadný úkol. „Je to potřetí v řadě, kdy ISRO úspěšně vyslala svou sondu na oběžnou dráhu Měsíce,“ uvedla Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) ve svém prohlášení.

ISRO nechce jen následovat kroky ostatních. Její mise směřuje k jižnímu pólu Měsíce, což je cíl, který je obtížnější a potenciálně přínosnější než místa, která využívají jiné agentury.

Měsíční polární oblasti jsou náročnější než zbytek k Zemi přivrácené strany Měsíce, protože komunikace může být snadno narušena. ISRO se tam chce vydat ze stejného důvodu, proč byla vybrána jako cíl pro Artemis III – trvalé stíny na dně kráterů udržují tuto oblast chladnou. Jinde sluneční světlo během dlouhého měsíčního dne mění led v blízkosti povrchu na vodní páru, která rychle uniká do vesmíru.

Vzhledem k tomu, že voda je největší potřebou pro lunární kolonie nebo dokonce dlouhodobé základny, zdá se, že póly jsou tím pravým místem – svět bude sledovat jakékoli informace, které Chandrayaan-3 poskytne o jejich povaze.

Ještě předtím však musí přistávací modul skutečně přistát a rover úspěšně nasadit – po neúspěchu mnoha předchozích pokusů to není žádná jistota. Na druhou stranu má Indie ve vesmíru dobré výsledky.

Ačkoli Indie přišla s vesmírnými misemi pozdě, podařilo se jí nejen vyslat na oběžnou dráhu Měsíce v roce 2008 sondy Chandrayaan-1 a v roce 2019 sondu Chandrayaan 2, ale také vyslat na oběžnou dráhu kolem Marsu sondu Mangalyaan, která při tom pořídila působivé snímky. Tím, že ISRO své mise výrazně zlevnila oproti misím jiných zemí, připravila také půdu pro více vědy za nižší cenu.

Jedním z důsledků úspory nákladů je to, že misi trvalo několik týdnů, než dosáhla oběžné dráhy Měsíce. Nyní budou následovat další dva a půl týdne, během nichž bude Chanrrayaan-3 manévrovat na oběžnou dráhu, která ji zavede nad póly a postupně sníží její výšku. To by pro Apollo, které se tam potřebovalo dostat za několik dní, nebylo schůdné. Indičtí roboti však mohou čekat tak, jak by astronauti nemohli.

Zdroj: CNN, Mint, redakce