Nadcházející léto bude horké. Klimatizace se bude jistě hodit v domácnostech i na pracovištích. Víme, že taková instalace je nákladná. Existují však způsoby chlazení, které nevyžadují elektřinu a jsou známy již od starověku.
Klimatizace je způsob, jak přežít i ta nejotravnější vedra. Instalace klimatizace, stejně jako její provoz, je však spojena se značnými náklady – jedná se o zařízení, které spotřebovává velké množství elektrické energie. Staří Peršané však měli způsob, jak chladit budovy bez přístupu k elektřině. K tomuto účelu používali kanaty – podzemní vodní kanály.
Před 2 300 lety dokázali Peršané vyrobit zařízení, které dokázalo snížit teplotu vzduchu až o 16 stupňů. Pro pochopení účinnosti řešení, které znali, si stačí představit, že jim umožňovalo skladovat led po celý rok.
Perská klimatizace se skládala z několika součástí. První z nich jsou kanaty neboli podzemní kanály s chladnou vodou. Druhou jsou podzemní cisterny a třetí jsou lapače větru neboli konstrukce postavené na střechách budov, které pomáhaly usměrňovat vítr určitým směrem. Díky znalosti fyzikálních principů dokázali Peršané vytvořit účinnou klimatizaci.
Starodávná klimatizace bez elektřiny
Z ptačí perspektivy vypadají kanaty jako četné, pravidelně rozmístěné díry v zemi. Jejich stavba vycházela z místa, kam se měla přivádět voda. Tunel vedl směrem ke kopci, kde se nacházel tzv. náplavový kužel, tedy místo usazování suspendovaných částic unášených proudící vodou. To se dělalo proto, aby se narazilo na podzemní vodonosné vrstvy, tj. aby se vybudovala studna, která by zařízení zásobovala čistou vodou.
Při ražbě tunelů se čas od času vytvářely otvory, kolem kterých se rozprostíral vytěžený materiál. Takto vytvořený kužel zabraňoval pádu nežádoucích předmětů, které do otvorů zanesl například vítr. V pozdější fázi tyto otvory mimo jiné umožňovaly udržovat tunel a vpouštět do něj čerstvý vzduch.
Hluboké kanály vás ochladí
Kanály vedly do kopce, což znamená, že byly stále hlouběji pod zemí. Typická hloubka kanálů byla 30-200 m, ale byly objeveny i v hloubce 270 m. Sklon kanálů byl mírný – asi 1 m na 1000-1500 m délky. To mělo zajistit laminární proudění vody, čímž se zabránilo turbulencím, které by mohly urychlit erozi dna kanálu.
Hloubka kanálů udržovala vodu v nich chladnou. Podzemní cisterny sloužily nejen k jejímu uchovávání, ale ve spolupráci s lapači větru zajišťovaly i jakousi klimatizaci. Jejich fungování bylo založeno na Bernoulliho efektu. Zachycovače větru směrovaly horký vzduch k šachtě vedoucí do kanálu. Vzniklý podtlak způsobil, že ze šachty byl do obytných prostor nasáván studený vzduch.
Vnitřní vytápěná místnost odchází ventilačním potrubím a neustálá cirkulace udržuje budovy neustále chladné. Toto řešení tedy umožnilo udržovat nízkou teplotu s nulovým příkonem energie.
Zdroj: Wikipedia, BBC, Quora, redakce
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.