Program ROKIT: Příběh vývoje jihokorejského tanku K1 a jeho historie

Jižní Korea vyvinula tank K1 v rámci programu ROKIT ve spolupráci s USA a vyráběla jej v letech 1987 až 1997, takže je dodnes reprezentativním tankem korejské armády. Zajímavým tématem je také historie vývoje tanku K1, který je dodnes důležitou konstrukcí, jež vedla k modernizačnímu programu korejského obranného průmyslu.

Počátky korejského obrněného programu

Kvůli probíhající válce ve Vietnamu vyhlásily USA v roce 1969 Nixonovu doktrínu pro asijské země včetně Korejské republiky, v jejímž rámci Washington omezil vojenské záruky i vojenské intervence a v roce 1971 začal stahovat 20 000 amerických vojáků umístěných v Koreji.

To sice snížilo vliv USA, ale zároveň způsobilo politické zmatky v Soulu, který se dosud spoléhal na zbrojení z této země. Proto byl v roce 1974 zahájen program Yulgok (který trval až do roku 1986), jehož cílem bylo vyvinout vlastní výzbroj a zvýšit celkovou vojenskou sílu korejských ozbrojených sil.

Politická krize a napětí mezi Jižní a Severní Koreou pokračovaly po celá 70. léta, přičemž velitelství ozbrojených sil v Soulu získalo informace, že severokorejské pozemní síly disponují strojovým parkem čítajícím přibližně 1 600 tanků T-54/55 a T-62 a že režim má vlastní výrobní kapacity. To se ukázalo jako pravdivé v únoru 1976, kdy USA poskytly satelitní snímky mnoha severokorejských tankových výrobních linek.

Jižní Korea pocítila krizi a v červenci 1975 prezident schválil program plánu a v roce 1977 bylo nařízeno vytvoření společnosti Hyundai Precision & Industries Corporation, která měla modernizovat M48A1/M48A2 na standard M48A3K (s 90mm kanónem) / M48A5K (105mm) a vyvinout nový tank.

Korejské úřady nejprve požádaly USA o licenci na výrobu tanků M60A1 a později plánovaly vyvinout korejský tank. USA však žádost odmítly s tím, že výrobní a ekonomické možnosti Jižní Koreje a hrozby Severní Koreje jsou nereálné. V reakci na to zahájila Jižní Korea jednání s německou společností Krauss-Maffei Wegmann (KMW) o licenční výrobě tanku Leopard 1 a vývoji nového tanku.

Jednání se protahovala, takže Soul nakonec od projektu Leopard 1 upustil, a to nejen kvůli odporu korejského armádního velení kvůli specifikacím německého tanku, problémům s údržbou, ale i celkové závislosti na americké technice.

Ministerstvo obrany Korejské republiky proto zahájilo nový program vývoje tanku třetí generace podobného tanku M1 Abrams, a to ve spolupráci se zahraničními dodavateli v oblasti obrany a s využitím vlastních technologií. Program dostal kódové označení ROKIT (Repulic Of Korea Indigenous Tank) a Soul znovu zahájil jednání s vládou USA a tamními společnostmi. Výsledkem bylo, že Korea obdržela nabídky na spolupráci při vývoji nového tanku od společností Chrysler Defense a AAI.

Chrysler navrhl uvést na trh konstrukci tanku podobnou tanku M1 Abrams, ale přizpůsobenou korejským požadavkům. To byla pro Soul nejlepší varianta, a tak byla v roce 1976 vybrána společnost Chrysler Defense jako konstruktér tanku v rámci programu ROKIT.

V roce 1978 AAI samostatně nabízela 36tunový tank ROKIT se čtyřčlennou posádkou, motorem Detroit Diesel 12V71 TA o výkonu 800 koní, 105mm kanónem M68 a poloautomatickým nabíjecím zařízením. Kvůli lehké a kompaktní korbě, vysoké ceně a nesouladu s korejskými požadavky byl však návrh AAI zamítnut a další konstrukční práce byly zadány firmě Chrysler.

Prototyp tanku XK1

V květnu 1978 podepsala korejská vláda s vládou USA memorandum o porozumění o vývoji tanku v rámci programu ROKIT. Práce byly zahájeny v roce 1981, a přestože byla společnost Chrysler Defense v březnu 1982 prodána společnosti General Dynamics a přejmenována na General Dynamics Land Systems (GDLS), vývoj pokračoval.

Korea vyslala týmy z Agentury pro obranný rozvoj (ADD) a Hyundai Research and Technology, aby se podílely na procesu vývoje, a došlo k přenosu technologií. Prototypy tanků dostaly pracovní název XK1 a první prototyp XK1 PV-1 byl postaven v srpnu 1983 jako zkušební tank (Automotive Test Rig/ATR), takže jeho věž nebyla funkční.

Druhá jednotka, XK1 PV-2, byla postavena v listopadu 1983 jako demonstrační prototyp SKO (Fire Control Test Rig/FCTR), přičemž korejský průmysl vyvíjel základní vybavení, například systém řízení palby. U XK1 a prvních K1 se používaly systémy SKO, laserový dálkoměr Nd:YAG a zaměřovač zbraně GPSS (Gunner’s Primary Sight System) od společnosti Hughes Corporation, který se však později u K1 počínaje 478. sérií změnil na GPTTS (Gunner’s Primary Tank Themal Sight) od společnosti TI Corporation, a velitelský zaměřovač na VS-580 od společnosti SFIM Industries.

Tank XK1 měl mnoho požadavků na technickou bezpečnost a jeho zkušební testování začalo v roce 1984 v americkém Aberdeen Proving Ground a trvalo rok, během kterého se vyskytly problémy s motorem a pohyblivostí. Zejména při zkouškách prováděných od prosince 1983 do 5. dubna 1984 nebyly splněny požadované výkony.

Motory prototypů PV-1 a PV-2 byly poškozeny 13. března (ztráta výkonu), resp. 5. dubna 1984 (porucha během přepravy na cvičiště) a vyšetřování odhalilo poškození pístu a ventilu VCR. Motory byly opraveny. Vytrvalostní zkoušky prototypu PV-1 byly obnoveny 14. června, ale již 16. června vypukl v motoru požár, což vedlo k pozastavení všech zkoušek. V důsledku toho byl motor hlavní příčinou prvních poruch XK-1.

První dva tanky XK1 PV-1/PV-2 vyrobené ve Spojených státech byly vybaveny vznětovým motorem Continental AVCR-1790, ale první testy ukázaly, že jsou nespolehlivé. V důsledku toho byla konstrukce pohonného ústrojí prototypu XK-1 změněna a byl vybaven motorem MTU MB-871 Ka-501. Převodovka ZF LSG-3000 však zůstala nezměněna. Aby se usnadnila domácí výroba, pokračovalo testování v Koreji, takže nakonec vzniklo pět prototypů XK1, z toho tři v USA.

V Koreji byly prototypy XK1 provozovány a zdokonalovány ne bez problémů a vývoj byl nakonec ukončen v roce 1985. Od července 1987 se tank K1 začal sériově vyrábět v závodě Hyundai v Changwonu a od září 1987 jich bylo vyrobeno 1 027 pod oficiálním názvem K1, kde písmeno „K“ je odvozeno od slova „Korea“.

Zdroj: Wikipedia, WP Tech, redakce