Lidé mizí každý den. Odhaduje se, že jen v USA je každoročně nahlášeno až 10 milionů pohřešovaných osob, přibližně 95 procent z nich se vrátí nebo je jinak nalezeno.
Ze zbývajících 5 procent jsou někteří na útěku, jiní jsou uneseni nebo se stali obětí jiného trestného činu. Existuje však i malé procento zmizení, pro které neexistuje jednoduché vysvětlení. Nad osudem těchto lidí, někdy i skupin lidí se musíme zamyslet. Vstoupili nevědomky do časového portálu? Pohltila je trhlina v našem trojrozměrném světě? Byli uneseni mimozemšťany v UFO? To jsou jistě dost vzdálené domněnky, ale okolnosti následujících nevysvětlitelných zmizení nás děsí.
Mizející vězeň
Tato první zpráva je vynikajícím příkladem, protože se vymyká jakémukoli racionálnímu vysvětlení z jednoho prostého důvodu – došlo k ní před zraky svědků. Psal se rok 1815 a místem činu bylo pruské vězení ve Weichselmunde. Vězeň se jmenoval Diderici, komorník, který si odpykával trest za to, že převzal identitu svého zaměstnavatele poté, co zemřel na mrtvici.
Bylo to obyčejné odpoledne a Diderici byl jen jedním z řady vězňů, kteří se všichni společně v řetězech procházeli po vězeňském dvoře na denní vycházku. Když Diderici kráčel se spoluvězni za řinčení jejich okovů, začal pomalu blednout, doslova. Jeho tělo se stávalo stále průhlednějším, až Diderici zmizel úplně a jeho pouta a okovy na nohou spadly prázdné na zem. Rozplynul se ve vzduchu a už ho nikdo nikdy nespatřil.
Klopýtnutí do nicoty
Tento případ začal jako neškodná sázka mezi přáteli, ale skončil tragickou záhadou. V roce 1873 byl James Worson z anglického Leamington Spa obyčejným ševcem, který si také trochu liboval ve sportovních výkonech. Jednoho krásného dne se James vsadil s několika svými přáteli, že dokáže běžet bez přestávky z Leamington Spa do Coventry.
Když James začal běžet mírným tempem směrem ke Coventry, jeho přátelé nasedli do vozu taženého koňmi, aby ho následovali a ochránili svou sázku. Prvních několik kilometrů se Jamesovi dařilo. Pak jeho přátelé viděli, jak o něco zakopl a spadl dopředu ale nikdy nedopadl na zem. Místo toho James úplně zmizel. Přátelé ho udiveně a s pochybnostmi hledali, ale neúspěšně, a pak se rozběhli zpět do Leamington Spa, aby informovali policii. Vyšetřování nic neodhalilo. James Worson utekl do zapomnění.
Na půl cesty ke studni
Většina zmizení nemá svědky, přesto se někdy objeví nepřímé důkazy, které jsou neméně záhadné. To je případ zmizení Charlese Ashmora. Byla chladná listopadová zimní noc roku 1878, když šestnáctiletý Charles vyšel do tmy s vědrem, aby přinesl vodu ze studny pro svou rodinu na jejich pozemku v Quincy ve státě Illinois. Nevrátil se.
Po mnoha minutách se jeho otec a sestra začali obávat. Obávali se, že Charles možná uklouzl na sněhu a zranil se, nebo ještě hůře, že spadl do studny. Vydali se ho hledat, ale byl pryč. Nebyly tu žádné známky zápasu nebo pádu, jen jasné stopy Charlesových nohou v čerstvém sněhu, které vedly do poloviny cesty ke studni a pak se náhle zastavily. Charles Ashmore náhle zmizel v prázdnotě.
Zmizel ve spánku
Když Bruce Campbell zmizel, byl hned vedle své ženy, i když ona to neviděla. Spala. A on možná také. Bylo 14. dubna 1959 a Campbell cestoval se svou ženou z rodného města v Massachusetts za synem na druhý konec země. Byla to dlouhá, ale příjemná cesta napříč Spojenými státy se spoustou zastávek po cestě. Jedna z nočních zastávek byla ve městě Jacksonville ve státě Illinois a ukázalo se, že to byla poslední zastávka, kterou pan Campbell absolvoval.
S manželkou se ubytovali v motelu a šli spát. Ráno se paní Campbellová probudila a zjistila, že místo vedle její postele je prázdné. Pan Campbell zmizel, zřejmě v pyžamu. Všechny jeho věci, peníze, auto a oblečení, zůstaly za ním. Bruce Campbella už nikdo nikdy neviděl a žádné vysvětlení jeho zmizení se nikdy nenašlo.
Odjeli, kam?
Přinášíme další případ páru z Illinois, tentokrát však oba zmizeli – spolu s autem. Psal se květen 1970, když Edward a Stephania Andrewsovi přijeli do Chicaga, aby se zúčastnili večírku na odborném kongresu v chicagském hotelu Sheraton. Edward byl účetní a Stephania úvěrová vyšetřovatelka. Oběma bylo 63 let, byli považováni za průměrné, spořádané občany, kteří žili v pěkném domě na chicagském předměstí Arlington Heights. Během večírku si ostatní účastníci všimli, že si Edward stěžuje na lehkou nemoc, kterou přičítá pouze hladu (na večírku se podávaly pouze nápoje a malé předkrmy).
Brzy večírek opustili a vydali se do garáže pro své auto. Obsluha parkoviště později úřadům sdělila, že Stephania vypadala plačtivě a že Edward nevypadal dobře. Když odjížděli s Edwardem za volantem, odřel blatník auta o výjezdové dveře, ale pokračoval v jízdě. Obsluha byla poslední osobou, která kdy Andrewse viděla. Zmizeli v noci. Policie se domnívala, že Edward, který se necítil dobře, sjel z mostu do řeky Chicago. Vyšetřování však neodhalilo žádné stopy po takové nehodě. Andrewsovi i jejich auto byli prostě pryč.
Dlouhá, dlouhá cesta
O podobném zmizení informoval deník The New York Times v dubnu 1980. Charles Romer a jeho žena Catherine patřili k těm párům důchodců, kteří trávili polovinu roku na severu a polovinu na jihu, žili ve svém letním domě ve Scarsdale v New Yorku a pak jezdili na Floridu, aby si užili zimu ve svém bytě v Miami. Při jedné takové cestě zpět do New Yorku potkal Romery záhadný osud. Na dlouhou cestu se vydali 8. dubna ráno ve svém černém Lincolnu Continental. Pozdě odpoledne se poprvé zastavili na nocleh v motelu v Brunswick City ve státě Georgia. Ukázalo se, že to byl jejich poslední nocleh.
Ubytovali se a odložili zavazadla na pokoji. Pak se vydali ven, pravděpodobně na večeři. Ten večer mohl jejich auto na silnici spatřit dálniční strážník. Pokud ano, bylo to naposledy, co Romerovi a jejich Continental někdo viděl. Nikdy nedorazili do žádné restaurace a nikdy se nevrátili do motelu. Až o tři dny později vyšetřování ukázalo, že v jejich motelových postelích se nikdy nespalo. Při důkladném prohledání okolí nebyly nalezeny naprosto žádné stopy po Romerech ani po jejich autě, žádné stopy. Prostě beze stopy zmizeli.
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.
Mikesovjan@gmail.com