Věda a vesmír

Asteroid právě proletěl blíže k Zemi než Měsíc a my jsme si toho všimli až o dva dny později

Uložit článek na později

13. července proletěl kolem Země asteroid ve vzdálenosti 100 000 kilometrů. Nejenže si lidstvo vůbec neuvědomilo, že se blíží, ale všimlo si ho až o dva dny později.

Kdyby to bylo něco příliš malého na to, aby to způsobilo škody, pak by to asi sotva stálo za povšimnutí. Avšak i když dotyčný objekt rozhodně nebyl žádným zabijákem dinosaurů, s délkou kolem 60 metrů byl dostatečně velký na to, aby napáchal obrovské škody, pokud by dopadl v blízkosti města.

Každý týden se k Zemi přiblíží desítky asteroidů, což víme až po zdokonalení monitorování oblohy v posledních několika desetiletích. Ačkoli je z toho možné vytvořit děsivě znějící příběhy, většina z nich se mine o milion kilometrů nebo více. Aby byl mezi komunitou pozorovatelů asteroidů považován za blízký, musí návštěvník proletět v blízkosti dráhy Měsíce.

Objekt pojmenovaný 2023 NT1 to jistě dokázal. Při největším přiblížení byl totiž jen ve čtvrtině vzdálenosti naší přirozené družice a méně než třikrát dále než zařízení, která jsme vynesli na geostacionární dráhu. Jak bylo uvedeno, byla také větší než většina objektů, které zaznamenává Centrum pro malé planety Mezinárodní astronomické unie.

Navíc byl tento objekt asi třicetkrát hmotnější než ten, který explodoval nad Čeljabinskem v roce 2013. Vzhledem k tomu, že ten dokázal zranit 1 500 lidí, je jasné, že objekty této velikosti mohou napáchat spoustu škod.

V dnešní době je cokoli takto velkého obvykle odhaleno dlouho předtím, než se dostane do naší blízkosti. V závislosti na tom, jak dlouho předtím, by nám to mohlo dát šanci odklonit nebo třeba evakuovat pravděpodobnou přistávací zónu. Pokud se očekává dopad do oceánu, mohlo by být vydáno varování před tsunami.

Nicméně 2023 NT1 se tomu všemu vyhnula pomocí taktiky tak staré, že si ji osvojily i chobotnice – útočí se Sluncem v zádech, takže je téměř nemožné ji spatřit. V důsledku toho jsme neměli žádné varování.

Dokonce i když se asteroid řítil kolem rychlostí přibližně 40 000 km/h, nikdo si ho nevšiml, dokud ho o dva dny později nezachytil jihoafrický člen systému ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System). Více než tucet dalších dalekohledů poté nezávisle na sobě nahlásilo pozorování Centru pro malé planety (Minor Planet Center).

V roce 2030 plánuje Evropská kosmická agentura umístit misi NEOMIR na místo, které jí umožní pozorovat asteroidy, které se nacházejí ve slepé sluneční zóně ze Země – do té doby nás však podobné události mohou i nadále překvapovat.

2023 NT1 nás však ještě dlouho trápit nebude. Její oběžná dráha trvá 2,6 roku, během nichž se dostane daleko za dráhu Marsu. V době jejího návratu bude Země na zcela jiném místě. Příště se podle předpovědi dostane do naší blízkosti v roce 2044, ale ani to nebude pravděpodobně blízko.

Zdroj: Live Science, Minor Planet Center, ESA, redakce

Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.

 

Přihlásit přes Seznam

 

Přihlásit se přes náš web

 

Ještě nemáte účet? Staňte se členem.

Upozornit na nové komentáře
Upozornit na
0 Komentáře
Inline zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
0
Co si o tom myslíte? Napište nám váš názorx