Žák osmé třídy z kanadského Ontaria pomohl vyřešit dlouholetou historickou debatu tím, že dokázal, že takzvaný „paprsek smrti“ navržený starořeckým polyhistorem Archimédem mohl skutečně fungovat.
Tato zbraň (která údajně využívala sluneční paprsky ke spalování nepřátelských lodí) byla údajně nasazena proti římskému námořnictvu se smrtelnými následky, avšak vědci dosud nerozhodli, zda toto starověké zařízení skutečně existovalo. Aby pomohl spor vyřešit, postavil dvanáctiletý Brenden Sener jeho zmenšenou verzi a nakonec dospěl k závěru, že tento koncept funguje a mohl být věrohodně použit v bitvě.
Původní smrtící paprsek byl údajně použit proti invazi Římanů během obléhání Syrakus, které trvalo v letech 213 až 212 př. n. l. Když válečné lodě postupovaly k helénistickému městu, které se nachází na ostrově Sicílie, obrátili se místní obránci na Archimédovy vynálezy, aby jim pomohly udržet nepřítele na uzdě.
Mezi podivuhodné stroje, o nichž se říká, že se používaly, patří slavný Archimédův dráp, který údajně zvedal římské lodě z vody a pak je spouštěl z velké výšky. Podle pramenů řeckého historika Lukiana Archimedes také rozmístil podél Syrakuského zálivu zrcadla, aby soustředil sluneční paprsky na nepřátelské lodě a způsobil jejich vzplanutí.
Zatímco někteří vědci (včetně slavného francouzského filozofa René Descarta) celou myšlenku zavrhli jako výmysl, jiní se s patřičným úspěchem pokusili zbraň obnovit. V roce 2005 například tým z Massachusettského technologického institutu (MIT) zjistil, že Archimédova konstrukce dokáže zapálit loď za pouhých 11 minut.
Sener neměl žádné nepřátele, které by mohl vypařit, a tak se rozhodl pro stolní verzi starověkého paprsku smrti, který využívá řadu konkávních zrcadel a stolních LED lamp. Zjistil, že při použití reflektorů k zaměření 50wattového zdroje tepla na kus kartonu lze s každým dalším zrcadlem zvýšit teplotu terče o 2 °C, a to až do celkového počtu tří zrcadel. Přidání čtvrtého zrcadla pak způsobilo obrovský teplotní skok o 8 °C.
Když experiment zopakoval s použitím 100wattové lampy, zjistil, že „změna teploty s každým zrcadlem činila 4 °C až do 3 zrcadel a dalších 10 °C se čtvrtým zrcadlem.
„Na základě svých experimentálních zjištění souhlasím se skupinou z MIT a domnívám se, že s dostatečně silným zdrojem tepla a většími, více zrcadly zaměřenými pod ideálním úhlem by bylo spalování možné,“ uvedl Sener.
Nakonec dochází k závěru, že historické popisy používání paprsku smrti ve starověkých Syrakusách jsou věrohodné, avšak kromě toho, co je zaznamenáno v knihách antických filosofů, nebyly nalezeny žádné archeologické důkazy o Archimédově paprsku smrti.
Zdroj: Indy100, Unilad, redakce
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.