Méně než polovina všech ruských vrtulníků je schopna letu. Proč se to v nejbližší době nezlepší?

Existuje zcela jasný důvod, proč se Ruská federace snažila zavést domácí výrobu motorů pro vrtulníky VK-2500, které dříve dodával ukrajinský Motor Sič, a proč v minulosti dokonce usilovala o koupi celé společnosti.

Stejné motory jsou také důvodem, proč se ruský vrtulníkový průmysl potýká se značnými problémy, protože nedostatek pohonných jednotek silně omezuje počet nových letadel zaváděných do aktivní služby.

„Hlavním úzkým místem stavby vrtulníků jsou nyní motory pro vrtulníky. Konkrétně pokud mluvíme o VK-2500, tak když vzniklo jediné centrum pro výrobu VK-2500 v Petrohradě, počítali jsme s maximálním objemem do 200 motorů. Ve výsledku jsme se vyhoupli na 300, přičemž dnešní potřeba je více než 500 motorů ročně,“ komentoval situaci šéf Ministerstva průmyslu a obchodu Ruské federace Denis Manturov.

Manturov rovněž zmínil, že tento problém se týká výroby vrtulníků Mi-8. Jak ale poznamenává server Defense Express, motor VK-2500 a všechny související modifikace se používají téměř ve všech hlavních typech ruských vrtulníků, včetně středních nákladních, užitkových a protiponorkových modifikací Mi-8, Mi-26, Ka-27, Ka-31, Ka-32, stejně jako v bitevních vrtulnících nové generace Mi-28 a Ka-52.

Podle oficiálních údajů je motor VK-2500 a jeho deriváty instalován na 95 % všech vrtulníků navržených a vyrobených v průmyslových závodech Mil a Kamov.

Dříve byly motory VK-2500 dodávány ukrajinskou společností Motor Sič nebo montovány na místě, ale také s použitím komponentů vyrobených na Ukrajině. Moskva se v roce 2014 pokusila získat průmyslovou nezávislost založením výrobního závodu v Petrohradě. Tam se VK-2500 vyráběly pouze s použitím „lokálně vyráběných komponentů“.

Závod však nebyl schopen nahradit všechny dovážené díly a velká část z nich byla na základě povolení bývalého generálního ředitele Vjačeslava Boguslajeva nelegálně pašována z „Motor Sič“. Současné průmyslové kapacity Ruské federace umožňují vyrobit přibližně 300 motorů VK-2500 ročně. Je to dost?

Zde je třeba vzít v úvahu skutečnost, že všechny ruské vrtulníky používají po dvou motorech. Takže 300 kusů VK-2500 znamená 150 kusů nově vyrobených vrtulníků, pokud budeme počítat přísně matematicky.

Dále musíme počítat s tím, že některé díly a některé nové pohonné jednotky jsou nutné k výměně motorů v již existujících vrtulnících, včetně vojenských i civilních modelů.

Vezmeme-li veřejně dostupné statistiky ruské Federální agentury pro leteckou dopravu (Rosaviatsiya), v roce 2018 činilo průměrné stáří vrtulníků vyrobených na domácím trhu 23 let. Ve skutečnosti bylo pouze 13 % (232 kusů) všech vrtulníků mladších než 25 let. A jen zhruba 50 % všech jednotek bylo ve stavu technicky způsobilém k provedení letu.

Podle údajů ruské vojenské bilance měly ozbrojené síly Ruské federace v polovině roku 2022 více než 1100 vrtulníků, včetně naprosto všech jednotek – létajících i nelétajících.

Při těchto počtech výroba pouhých 300 nových motorů VK-2500 ročně, resp. 150 dvoumotorových souprav, nikde nestačí k tomu, aby byly uspokojeny stávající potřeby průmyslu.

Samozřejmě existuje šance, že by se tempo výroby mohlo v budoucnu zvýšit – ale tato šance není velká. Ruské federaci trvalo jen 9 let, než se dostala do stavu, kdy mohla vyrábět motory VK-2500 pro 150 nových vrtulníků ročně. Přitom ani zdvojnásobení tohoto počtu by nestačilo k uspokojení stávající poptávky.

Zdroj: defence-ua.com, redakce