Uložit článek na později

Víceúčelový stíhací letoun Joint Fighter-17 (JF-17) Thunder vznikl jako společný program USA a Číny.

Koncem 80. let 20. století čínské Chengdu a americká společnost Grumman vypracovaly projektovou studii na modernizaci čínských stíhacích letounů Xian F-7M na standard Super 7. Na základě této studie se podařilo získat nové technologie pro čínské stíhací letouny. Tento nový letoun měla Čína nabízet na export jako levnou náhradu za americké Northrop F-5, čínské F-6 a F-7 a sovětské MiG-21.

Nový letoun měl být vybaven západním radarem, motorem a avionikou. Tento program byl však v roce 1990 zrušen. Čína pokračovala v projektu Super 7 na vlastní pěst a projekt přejmenovala na Fighter China-1 (FC-1) nebo FC-1 Xiaolong (Fiece Dragon). Tento projekt se dále vyvinul v projekt JF-17, který společně vyvíjely Čína a Pákistán.

Vývoj byl zahájen v roce 1999. Většinu vývoje prováděla v Číně společnost Chengdu, avšak náklady na vývoj si rozdělila rovným dílem. Uvádí se, že určitou pomoc při vývoji tohoto letounu poskytla ruská konstrukční kancelář Mikojan.

První let letounu JF-17 se uskutečnil v roce 2003. Prvních 8 stíhaček vyrobených v Číně bylo Pákistánu dodáno v letech 2007-2008. V roce 2009 byla podepsána objednávka na dalších 42 stíhaček. Ty byly licenčně vyráběny na místní úrovni společností Pakistan Aeronautical Complex.

Do roku 2015 provozovalo pákistánské letectvo 60 těchto letounů. Do roku 2020 bylo v pákistánských službách celkem 135 těchto víceúčelových stíhaček a dalších 64 bylo objednáno. Výroba těchto letounů pokračuje. Odhaduje se, že celkový požadavek pákistánského letectva by mohl činit 250 nových stíhaček.

V současné době pákistánské letectvo provozuje také řadu stárnoucích letounů A-5C, F-7P, Mirage 3 a Mirage 5, které mají být nahrazeny. Víceúčelový letoun JF-17 je navrhován i pro rozvojové země jako levná náhrada za jejich stárnoucí typy. Byl vyvezen do Myanmaru (16) a Nigérie (3).

JF-17 Thunder má konvenční aerodynamické uspořádání. Je o něco menší a lehčí než americký F-16. Letoun je vybaven ruským motorem Klimov RD-93, který je odvozen od motoru RD-33 používaného v letounu MiG-29.

V roce 2007 byla podepsána smlouva na dodávku 150 motorů RD-93 pro letoun JF-17 vyvážený do Pákistánu. Čína rovněž vyvíjí vlastní motor, který je kopií RD-93, ale má některé úpravy. Je označován jako WS-13 (Tianshan-21).

Víceúčelové stíhací letouny Thunder dodané Pákistánu jsou vybaveny italským víceúčelovým dopplerovým radarem Grifo S-7. Má schopnost vyhledávání a sestřelování. Některé zdroje tvrdí, že letouny jsou vybaveny ruskými radary. Avionické systémy budou postupně modernizovány v pozdějších sériích.

Tento letoun je určen k plnění úkolů protivzdušné obrany a pozemních útoků. Je vyzbrojen jedním 23mm kanónem GSh-23 nebo 30mm dvouhlavňovým kanónem GSh-30. Maximální nosnost zbraně je asi 3,7 t. K dispozici je pět pevných bodů a dvě křídelní plochy pro rakety a palivové nádrže.

JF-17 má schopnost útoku mimo vizuální dosah. Jeho primární zbraní jsou čínské střely vzduch-vzduch středního doletu PL-12/SD-10 s aktivním radarovým naváděním. Letoun nese také čínské PL-7, PL-8, PL-9 krátkého dosahu nebo americké AIM-9P, umístěné na koncích křídel. JF-17 může nést také laserem naváděné pumy všeobecného určení. Letoun nemá možnost doplňování paliva za letu.

Zdroj: Airforce Technology, Wikipedia, redakce

Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.

 

Přihlásit přes Seznam

 

Přihlásit se přes náš web

 

Ještě nemáte účet? Staňte se členem.

Upozornit na nové komentáře
Upozornit na
0 Komentáře
Inline zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
0
Co si o tom myslíte? Napište nám váš názorx