Indická lunární mise Chandrayan-3 je vědeckým i technickým úspěchem, neboť rover Pragyan úspěšně analyzuje složení povrchu Měsíce v blízkosti jeho jižního pólu.
Získané údaje mají větší hodnotu než údaje z předchozích misí, a to jak s posádkou, tak s roboty, protože zkoumaná oblast se nachází v blízkosti pravděpodobných míst pro budoucí základny. Mise však zatím neobjevila tu nejcennější kořist – vodní led.
Prohlášení Indické organizace pro vesmírný výzkum (ISRO) oznámilo, že přístroj LIBS (Laser-Induced Breakdown Spectroscopy), který nese Chandrayan-3, potvrdil přítomnost síry.
LIBS funguje tak, že materiály vystavuje intenzivním pulzům laserového světla, čímž je mění na plazmu, jejíž elektromagnetické spektrum lze rozlišit a určit tak složení. To vše s příkonem menším než 1,2 wattu. Tato technika však odhaluje pouze prvky, nikoliv molekuly, v nichž se mohly spojit.
Kromě síry se v prvních výsledcích objevují hliník, vápník, železo, chrom, titan, mangan, křemík a kyslík. V dosud testovaných vzorcích nebyl nalezen vodík, který je podmínkou pro vznik vody, ale v prohlášení se uvádí, že „probíhá důkladné zkoumání přítomnosti vodíku.“
Tento úspěch následuje po prvním měření teplot ve vysokých měsíčních šířkách, které provedl přistávací modul Vikram. Doprava obrovského množství materiálu na Měsíc bude trestuhodně drahá, a to i přesto, že náklady na vynášení do vesmíru klesají. V důsledku toho bude dlouhodobá přítomnost na Měsíci ekonomicky přijatelná pouze tehdy, pokud se nám podaří většinu potřebného materiálu získat přímo na místě.
Důkazy o tom, že voda přežívá ve zmrzlé formě na dně kráterů poblíž měsíčních pólů, jsou jednou z věcí, které po desetiletích zanedbávání podnítily nejnovější závod o Měsíc. Je to to, co přimělo Indii k prvnímu přistání na Měsíci na 69 stupních jižní šířky a motivovalo Rusko k vlastnímu katastrofálnímu pokusu.
Potvrzení přítomnosti ledu bude hlavním úspěchem sondy Chandrayan-3, pokud se jí to podaří, ale každý další prvek znamená o jednu věc méně, kterou musíme dopravit – alespoň pokud existují ve formě, kterou lze snadno vytěžit. Síra je obzvláště zajímavá na základě výzkumu, který naznačuje, že by mohla být použita k výrobě betonu, místo aby se spoléhalo na portlandský cement, jehož složky budou pravděpodobně hůře dostupné.
I kdyby se přístroji Pragyan nepodařilo najít vodík ve zkoumaném materiálu, nebude to znamenat smrtelnou ránu nadějím na nalezení měsíčního ledu. Čím hlouběji se rover dostane do stínu stěn kráterů, tím je pravděpodobnější, že najde led, který přežil dlouhé a horké měsíční dny.
Zatím se však rover nedostal do nejlepších míst, kde by mohl toto pátrání provádět. Cesta k těmto nejlepším místům ovšem není jednoduchá, zvláště pro tak malý rover. Přesto si šestikolové vozidlo s pomocí ze Země zatím vede dobře.
Přihlaste se, komentujte články a ukládejte si ty nejzajímavější k pozdějšímu přečtení.
Přihlásit se přes náš web
Ještě nemáte účet? Staňte se členem.