Postavit velkou vesmírnou stanici, kde by mohly žít statisíce lidí, ne-li více, by nebylo snadné. Potřebovali byste spoustu materiálu, a i když by byla postavena, její obyvatelé by se museli vypořádat se dvěma hlavními zdravotními problémy – s účinky nízké gravitace na jejich těla a s velkým množstvím kosmického záření.
Nový, odborníky nerecenzovaný článek přináší odvážné řešení těchto problémů – postavit vesmírnou stanici uvnitř asteroidu a nechat ji roztočit. Tento přístup navrhuje David W. Jensen, technický pracovník společnosti Rockwell Collins v důchodu, a podává poměrně podrobný pohled na to, co by bylo k jejímu vybudování zapotřebí.
Velmi důležité je, že pomocí samoreplikujících se robotů by se asteroid proměnil ve vesmírnou stanici za pouhých 12 let a za (relativně) nízkou cenu 4,1 miliardy dolarů (přibližně 91,5 miliard korun). To je skromná částka, pokud jde o ambiciózní vesmírné projekty – a tento rozhodně ambiciózní je.
Požadavky na roboty pro tuto chvíli ignorujme. Prvním krokem pro Jensena bylo nalezení vhodného asteroidu, který by bylo možné přeměnit na vesmírnou stanici. Vybral si asteroid Atira. Jedná se o blízkozemní objekt, který nikdy nepřekročí oběžnou dráhu naší planety. Má průměr 4,8 kilometru a je z kamene. Má dokonce i měsíc, sekundární objekt o velikosti asi 1 kilometr.
Materiál z asteroidu by se použil ke stavbě všeho, včetně solárních panelů a samotné stanice. Jensen se rozhodl pro torzní konstrukci, tedy ve tvaru koblihy. Vnější okraj koblihy by poskytoval ochranu před několika nebezpečími, od radiace po mikrometeority, zatímco uvnitř by bylo možné vybudovat několik úrovní, aby se maximalizovala obyvatelnost.
Atira se otáčí každých 3,4 hodiny, ale bylo by třeba ji značně zrychlit, aby obyvatelům této prstencové stanice poskytla gravitaci blízkou zemské. S poloměrem jen něco málo přes 2,1 kilometru by musela dokončit jednu otáčku každých 105 sekund.
Nyní jsou náklady a časový rámec hrubými čísly, ale vycházejí z rozhodujícího robotického detailu – vyslání robotů, kteří mohou z materiálů nalezených na asteroidu postavit každou součást vesmírné stanice od obytných modulů až po solární články. To by zahrnovalo další roboty, aby původní vyslaná skupina byla co nejmenší.
Po dokončení by se tito roboti mohli snadno přesunout na jiné asteroidy a začít proces restrukturalizace znovu. O tom sní lidé už od Konstantina Ciolkovského v roce 1903. Plány nejsou vždy praktické, ale tato myšlenka je určitě krokem blíže k tomu, čeho by se dalo dosáhnout.
Zdroj: Universe Today, Explorersweb, redakce